Bankovky v rukou propagandy Letákové akce ve 20.–40. letech
Druhá světová válka a 20. století jako takové je nesmírně bohaté na nejrůznější propagandistické materiály.
Vedle mnoha plakátů, tendenčních letáků a filmových dokumentů, proniká propaganda i do oblasti méně obvyklé, a sice do sféry mincí a papírových platidel.
Využití papírových platidel coby nástroje šíření myšlenek a idejí nebylo jen doménou diktátorských režimů v nacistickém Německu či Sovětském svazu, ale můžeme se s nimi setkat například i v Anglii, Francii či ve Spojených státech. Bankovky jako nástroj propagandy byly a dodnes také jsou velice účinné. Vždyť kdo by se neshýbl pro letáček, který vzdáleně připomíná nebo i dokonce napodobuje bankovku.
Velký rozmach těchto materiálů zaznamenáváme už od poloviny 20. let, kdy především ve Výmarské republice vzniká řada přetisků na v té době již bezcenných inflačních bankovkách. Často se jedná o ruční přetisky, tedy ruční flexografii v pozdější době pak i strojní přetisk. Značnou část upravených platidel vydávali především nacionalisticky laděné strany. Jednou z nejaktivnějších byly v tomto směru zejména Deutschvölkische Freiheitspartei (DFP) a Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei (NSDAP) z jejichž dílny pochází i první ukázka. Texty přetisků se většinou vymezují vůči válečným reparacím, komunistické levici nebo přímo útočí na židovskou menšinu, které většina radikálních stran kladla za vinu hospodářské potíže po 1. sv. válce a později i vznik hospodářské krize z přelomu dvacátých a třicátých let.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2014.
Jak to tenkrát proběhlo Odpovídá Jaroslav Moravec z ČNB
Jak měnová odluka před dvaceti lety proběhla jsme se zeptali i jednoho z nejpovolanějších,
přímého účastníka – Jaroslava Moravce z odboru peněžního oběhu a ochrany platidel ČNB.
Jaký je váš pohled na celou reformu zpětně po 20 letech, co se povedlo?
Oddělení měny České republiky od bývalé měny československé, zvané měnová odluka či správněji rozluka, byl složitý systém právních, ekonomických a organizačních opatření. V oblasti hotovostního peněžního oběhu znamenala nejprve provizorní označení hodnotově rozhodující části oběživa způsobem osvědčujícím jejich platnost jen na území České republiky (z několika možných technických řešení byly zvoleny bankovkové kolky) a posléze přípravu nových bankovek a mincí samostatné České republiky, z nichž většina dosud obíhá.
Oddělení měny v roce 1993 se obešlo bez jakýchkoliv závažných problémů určitě díky kvalitní přípravě, v níž se tvůrci rozluky inspirovali i dokumenty Rašínovy měnové odluky v roce 1919. Ale zejména díky reakci veřejnosti, která se i přes nedobré zkušenosti s peněžními reformami v letech 1945 a 1953 chovala netypicky disciplinovaně, neuchýlila se k nákupům zboží a výběrům hotovostí. Obyvatelstvo se naopak předzásobilo hodnotami bankovek nepodléhajících okolkování a uložilo své hotovosti na bankovní účty, čímž několik dnů před oddělením měny pokleslo množství peněz v oběhu o více než polovinu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2013.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
