Edvard Beneš Stříbrná medaile připomínající prezidenta
Medaile věnovaná památce druhého československého prezidenta Edvarda Beneše je dalším
titulem, který začátkem tohoto roku uvedla na trh Pražská mincovna a. s.
Autorem návrhu
je akademický sochař Michal Vitanovský.
Novinka, která vyšla u pří ležitosti 125. výročí narození Edvarda Beneše, je provedena ve
vysoké kvalitě (proof).
„Mincovní pole je leštěné, ústřední motivy na obou stranách jsou matované. Lícové straně dominuje portrét Edvarda Beneše, rubové pak střední státní znak předválečného Československa,“ uvedl mincmistr Pražské mincovny Ondřej Koňařík.
Medaile má průměr 37 milimetrů, váží 31,1 gramu a ryzost stříbra je v yjádřena číslem 999,
jedná se tedy o prakticky čistý kov. „Námět pro portrét jsem čerpal z publikace Beneš ve fotografii. Motivy na obou stranách obepínají stylizované lipové listy,“ popsal autor návrhu akademický sochař Michal Vitanovský s tím, že v horní polovině mincovního okraje je uveden nápis: EDVARD BENEŠ SE ZASLOUŽIL O STÁT*. „V dolní části jsou pak data Benešova narození a úmrtí,“ doplnil Vitanovský popis.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012
Osmanské mince Na území Slovenska
V novovekých dejinách Uhorska a teda aj Slovenska zohrávali dôležitú úlohu zahraničné razby. Z nich tvoria špecifickú skupinu turecké mince, ktoré tu mali zvláštne postavenie.
Intenzita ich prieniku závisela od Turkami okupovaných území. To znamená, že osmanské mince mali iné postavenie na územiach, ktoré boli pod priamym tureckým vplyvom a iné v okrajových častiach. Keďže územie dnešného Slovenska bolo len čiastočne okupované Turkami, prípadne časť z neho podliehala priamo uhorskému kráľovi, osmanské mince tu zohrávali zvláštnu úlohu. Preto sa pokúsme bližšie analyzovať ich vplyv v tejto časti vtedajšieho Uhorska.
Po roku 1526 a drvivej moháčskej porážke Turci čoraz intenzívnejšie prenikli do Uhorska. O tri roky neskôr opätovne zorganizovali obrovskú výpravu namierenú proti Viedni, ktorej jeden prúd prechádzal okolím Bratislavy. Práve počas tohto ťaženia sa obyvatelia Slovenska prvýkrát oboznámili s Tureckými vojskami a na vlastnej koži pocítili ich ničivý vpád. Počas prvého vpádu roku 1529 vyplienili okolie Čuňova a Rusoviec, ktoré sú dnes súčasťou Bratislavy. V nasledujúcom roku sa dostali do okolia Trnavy, kde je pravdepodobne doložený ich prvý bojový stret na našom území. Turecké vojská sa v rámci ťaženia rozdelili do viacerých prúdov a plienili väčšiu časť západného Slovenska. Ich oddiely sú doložené pri Nových Zámkoch, Topoľčanoch, časť z nich drancovala Pohronie až po Levice, Vráble, Zlaté Moravce a pod.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
