PÍSMO NA MINCÍCH A MEDAILÍCH (9)
Osobní prezentace ve společnosti privilegovaných
Začátek novověku mimo jiné rozšířil pole působnosti řezačů želez. Jejich úkolem už nebyla jen razidla pro mince. Nové objednávky zněly na medaile a také na početní peníze, známky a žetony. Tohle zboží ale nebylo pro každého. Jen jedna část společnosti, ta bohatá a vlivná, začala své postavení uplatňovat novým, vizuálně atraktivním způsobem, v kovu vyraženým jménem a erbem.
Z příšeří kouta jedné chodby pražského Hradu, vedoucí k ložnici císaře Rudolfa, se ozývaly dva tlumené hlasy. „Nemělo by to být těžké, on Rožmberkovi nedůvěřuje. Teď stačí jen pár dobře vybraných drobností a Voka už nic nezachrání.“ Druhý hlas se skepticky zeptal: „Jaké drobnosti máte na mysli?“ Pr vní se zasmál: „Může to být úplná hloupost. Podívejte se, tohle je třeba rožmberský početní peníz. Je na něm napsáno na jedné straně – PETR VOK Z ROŽMBERKA VLADAŘ. Když císaři ukážete jen tohle, ale už ne druhou stranu, na které je pokračování – DOMU ROŽMBERSKÉHO – tak postoupíme o krok dál. Jen musí být ten správný čas. Až našeho pána zase přepadnou jeho démoni a bude ve všech koutech vidět zradu."
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2018.
ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (46)
Známky Žatce IV – Žatecké chmelové známky
V pojednání o účelových známkách ze Žatce nemohou chybět chmelové známky. Jelikož se pěstováním chmele ve městě zabývaly stovky lidí, o potenciální vydavatele známek není nouze.
Vysokému počtu městských chmelařů se není co divit. V žatecké známkovně chmele byl chmel podle své provenience dělen na tři kategorie. Na prvním místě byl žatecký městský chmel, který byl ceněn nejvýše. Druhé kategorie byl okresní chmel původem z obcí na území okresu Žatec a až třetí byl takzvaný krajský chmel, kam spadal chmel hlavně z českých pěstitelských oblastí Lounska a Rakovnicka. České obce tak byly pro svou územní příslušnost diskriminované, což vzbuzovalo přirozeně nevoli.Žatec je městem, kde patrně v Čechách vznikl samotný fenomén strojně ražených chmelových známek, a to pravděpodobně ještě před tím, než v Žatci inzeroval ražbu známek chebský rytec Alexander Quintus. Chmelové česací známky přinesla především změna ve způsobu pěstování a hlavně sklizně chmele, k níž postupně docházelo teprve ve čtvrtém kvartálu 19. století. K evidenci úkolově pojaté práce se osvědčily kovové známky. Kdo ty nejstarší na Žatecku razil, není známo.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2018.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
