125. VÝROČÍ ZEMSKÉ JUBILEJNÍ VÝSTAVY Pamětní mince 200 Kč 2016
První pamětní stříbrnou mincí nominální hodnoty 200 Kč roku 2016 i celého emisního období 2016-2020, s předběžným datem emise 6. dubna 2016, měla být mince k 125. výročí narození českého herce Vlasty Buriana.
Ceny za předložení uměleckého návrhu vypsala Česká národní banka v říjnu 2014 s uzávěrkou 14. listopadu 2014.
Vypsání ceny se zúčastnilo 26 autorů, kteří předložili celkem 39 podání. Návrhy posoudila 24. listopadu 2014 Komise pro posuzování návrhů na české peníze v ČNB v Praze. Odborným poradcem byl PhDr. Václav Kofroň z Národního filmového archivu. I. cenu získal návrh Jaroslava Bejvla, II. cenu návrh Jiřího Hanuše a III. cenu návrh akademického sochaře Miroslava Ronaie. Vzhledem k nedohodě o použití osobních atributů Vlasty Buriana však tato mince nebyla vydána. Nedošlo ani k zahájení technické realizace, tedy ke zkušební ražbě ani přípravě ražebních nástrojů. Při rozhodování o případné náhradě se znovu uvažovalo o zařazení tématu 700. výročí narození Karla IV. s předběžným datem emise 4. května 2016. Vzhledem ke zmenšenému časovému prostoru při přípravu nového motivu a doplnění plánu emise pamětních mincí na rok 2017 dalším motivem však bylo nakonec rozhodnuto zrušit vydání mince k 125. výročí narození Vlasty Buriana bez náhrady.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2016.
Ze světa kovových známek (2) Platidla internačních táborů
Platidla s platností zřetelně ohraničenou plotem z ostnatého drátu nebo vysokou zdí prorostlou palebnými posty, to jsou táborová platidla – platební prostředky moderní společnosti.
Převážná většina těchto platidel vznikla ve XX. století1, kdy četné válečné konflikty, počínajíce búrskou válkou (1899–1902), byly příznivou dobou pro vznik a široké rozšíření platidel zejména zajateckých táborů, které pro internované nepřátelské vojáky tiskly či razily obě bojující strany2. Totalitní režimy XX. století zavedly v koncentračních a pracovních táborech a věznicích speciální platidla i v mírových dobách3, zvláštní platidla s označením Quittung (potvrzenka) obíhala v Němci zřízených židovských ghetech druhé světové války.
Většina táborových platidel – poukázky a potvrzenky, patří do oblasti notafilie. Mince a kovové známky byly ve válečných dobách raženy pro nedostatek kvalitních barevných kovů ponejvíce ze zinku, železa a hliníku4, a tak vzhledově připomínají soudobá nouzová platidla. Táborová platidla však nebyla vydána pro nedostatek oběživa v době krize peněžního systému a nejsou tudíž nouzovými platidly, s nimiž byla v minulosti často i na základě vnější podoby v numismatické literatuře spojována a zaměňována. Měla většinou charakter peněžních pracovních známek5, které byly popsány v M+B 1/2011. Jejich nominální hodnota zněla na domácí měnu, nemusela ale být striktně závislá na jejím kurzu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2011
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU