20 Kč 2012 Nová varianta dvacetikoruny
Česká národní banka rozšířila počet verzí dvacetikorunových mincí v oběhu. Od října loňského roku vydává dvacetikoruny s nepatrně upraveným složením svrchní mosazné vrstvy.
Pro občany to neznamená žádnou změnu. S nově vyrobenými mincemi zaplatí za zboží a služby stejně jako se staršími dvacetikorunami, které zůstávají v platnosti.
Nové dvacetikoruny se od těch dříve vyrobených liší poměrem mědi a zinku v mosazi, která tvoří svrchní vrstvu mince. Rozdíl mezi oběma dvacetikorunami odhalí pouze náročná chemická expertíza.
Úpravu parametrů dvacetikoruny ražené od roku 2012 si vyžádala změna v nabídce dodavatelů materiálu pro její výrobu. Zahraniční mince ražené z obdobného materiálu jako je naše dvacetikoruna se v minulosti přestaly vyrábět, a proto došlo k výraznému zmenšení počtu a nabídky potenciálních dodavatelů střížků pro výrobu mince se stejnými parametry, které měla původní dvacetikoruna.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013.
HOLDOVÁNÍ HABSBURKŮ (2) v provinciích Rakouského Nizozemí v 18. století (Karel VI. – Josef II.)
na stránkách časopisu M&B číslo 4/2016 jsme se seznámili s historickými událostmi a holdovacími ražbami habsburských panovníků vládnoucích v Rakouském nizozemí, konkrétně ve městech Bruggy, Gent a v provincii henegavsko.
Titulní strana tohoto čísla pak přinesla prostřednictvím fota reversu jedné z holdovacích medailí města Ypry upoutávku na právě předkládanou závěrečnou část mého pojednání, které přináší přehled dalších zajímavých pamětních ražeb připomínajících, jak v průběhu 18. století další provincie a města v Rakouském nizozemí vzdávala hold habsburským panovníkům.
Holdování města Kortrijk (nizozemsky Kortrijk, západovlámsky Kortryk, francouzsky Courtrai dříve také Cortrick)
Kortrijk je město situované na pravém břehu řeky Leie (francouzsky Lys) v blízkosti belgicko-francouzské hranice. Existoval již ve starověku jako galo-římská osada nazývaná Cortoriacum nacházející se v oblasti zvané Gallia Belgica. Ve středověku bylo středisko ležící na křižovatce důležitých obchodních cest opevněno a obdrželo městská práva (1189). O dvě sta let později byla ve městě vybudována citadela. Od 14. do 16. století zažilo město období hospodářského rozkvětu spojené s rozvojem textilního průmyslu jako středisko flanderské výroby látek. V průběhu 17. století, během válek mezi Francií a Španělskem, byl Kortrijk často obléhán a několikrát dobyt. Utrechtskou mírovou smlouvou z roku 17131 se město stalo součástí Rakouského Nizozemí. Kortrijk byl více než padesát let důležitou pohraniční pevností, ale v polovině 18. století ztratil svůj význam jako strategická pevnost a tak byly hradby zbourány.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2016.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU