Revoluce 1848–1849 Doplněk k problematice
Přibližně před půl rokem jsem ve svém článku na stránkách časopisu M&B (1/2014) seznámil čtenáře v základních rysech s údaji o mincích a papírových platidlech vydaných v revolučních letech 1848–1849 na území celé habsburské monarchie,..
Přibližně před půl rokem jsem ve svém článku na stránkách časopisu M&B (1/2014) seznámil čtenáře v základních rysech s údaji o mincích a papírových platidlech vydaných v revolučních letech 1848–1849 na území celé habsburské monarchie, a to v kontextu sledu historických událostí. Článek nezůstal bez čtenářského ohlasu, a proto jsem se rozhodl zejména na základě připomínky našeho předního odborníka v oboru českých účelových známek, nouzových mincí a nouzových platidel charakteru mincí pana Marka Cajthamla, své pojednání doplnit a upřesnit.
Kolega Cajthaml mě upozornil na jednu nesrovnalost, která vznikla (jak jsem zjistil při následné kontrole) vypadnutím části textu ještě před předáním rukopisných podkladů do redakce časopisu M&B. V článku jsem totiž v kapitole věnované revoluci v Rakousku a v Čechách uvedl – cituji: „Obce, panství, obchodníci, řemeslníci ap. začaly svépomocí vydávat vlastní krejcarové hodnoty převážně z papíru (ale i z jiných materiálů jako kov, kůže, textil, ...), jež zněly na konvenční měnu.“ Připomínka Marka Cajthamla se týkala toho, že ve skutečnosti privátní nouzová platidla vydávaná v revolučním období 1848–1850 zněla nejen na konvenční měnu, nýbrž i na měnu vídeňskou. Obě měny totiž, jak konvenční, tak i vídeňská, byly podle císařských výnosů po mnoho let v platnosti současně (viz. časopis M&B 6/2012 a 6/2013). Čtenářům se proto touto cestou omlouvám a v následujících řádcích svou chybu napravím s tím, že přidám další informace, na které v původním článku s ohledem na jeho celkové zaměření nebyl prostor.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.
100. VÝROČÍ ZALOŽENÍ ČAS
Pamětní mince 200 Kč 2017 VI
Šestou a poslední pamětní stříbrnou mincí nominální hodnoty 200 Kč roku 2017 je mince ke 100. výročí založení České astronomické společnosti, kterou vydala Česká národní banka 6. prosince 2017 na základě vyhlášky č. 393/2017 Sb.
Několikaleté úsilí skupiny nadšenců vybudovat v Praze lidovou hvězdárnu vyvrcholilo 8. prosince 1917 založením České astronomické společnost v posluchárně prof. Františka Nušla na Českém polytechnickém ústavu v Praze. Od roku 1920 v ydávala společnost časopis Říše hvězd a postupně vznikaly její pobočky ve větších městech Čech, Morav y, Slovenska i Podkarpatské Rusi. Po deseti letech se podařilo naplnit i původní cíl a na Petříně byla v roce 1928 otevřena Štefánikova hvězdárna. Členové společnosti však iniciovali stavbu i dalších lidov ých hvězdáren. Česká astronomická společnost podporovala a podporuje pozorování planet a meteorů, popularizuje astronomii v publikacích, sdělovacích prostředcích a na odborných přednáškách. Uděluje několik cen, z nichž nejstarší je cena Františka Nušla.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2018.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
