100 a 200 Kč 2018
Nové varianty českých bankovek
Česká národní banka uvedla do oběhu uvádí nové vzory bankovek v nominální hodnotě 100 Kč a 200 Kč. I když celkový vzhled bankovek zůstává na první pohled zachován, nová platidla mají posílenou ochranu proti padělání a umožňují snadnější zpracování na technických zařízeních. Díky novým stokorunám a dvousetkorunám se tak sjednotí podoba všech českých bankovek.
Hlavním motivem bankovky 100 Kč zůstává Karel IV., zatímco v případě bankovky 200 Kč to je i nadále Jan Amos Komenský. Stokoruny uvedené do oběhu v letech 1995 a 1997 a dvousetkoruny, které byly vydány v letech 1996 a 1998, zůstanou i nadále v platnosti a budou postupně nahrazovány novým vzorem v závislosti na svém opotřebení.
„Novými vzory stokoruny a dvousetkoruny završujeme tzv. inovovanou emisi českých bankovek, zahájenou v roce 2007. Změny spočívají zejména v nových prvcích proti padělání. Umožní však také oboustranné zpracování bankovek na moderních strojích, a tudíž efektivnější zajištění hladkého peněžního oběhu, což je jeden z hlavních úkolů České národní banky,“ uvedl k emisi guvernér ČNB Jiří Rusnok.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2018.
FERDINAND I. (V.) – poslední korunovaný český král Unikátní medailová ražba
Před 180 lety, v roce 1836, se ujal vlády poslední korunovaný český král z rodu habsburského – arcivévoda rakouský Ferdinand,1 jako rakouský císař toho jména první, jako uherský a český král v posloupnosti habsburských panovníků pátý.
Jeho manželkou byla Marie Anna Karolina Pia Savojská,2 dcera sardinského krále Viktora Emanuela I. a Marie Terezie, vnučky císařovny Marie Terezie.
Ferdinand převzal vládu po smrti svého otce císaře Františka I. dne 2. března 1835. Císař Ferdinand patřil sice k nejoblíbenějším habsburským panovníkům, ale on sám ovšem ve skutečnosti nikdy nevládl. Jeho otec před smrtí fakticky složil vládu v monarchii do rukou kancléře Metternicha3 a státní rady. Na systému rakouské vlády se tak po smrti Františka I. prakticky nic nezměnilo a rakouská zahraniční i vnitřní politika byla i nadále vedena v duchu metternichovského absolutismu. Hospodářský vývoj v monarchii však postupně spěl k novému bankrotu, měsíc po měsíci rostla nespokojenost s Metternichovou vládou. Revoluční nálada v hlavním městě donutila císaře Ferdinanda I., aby počátkem roku 1848 nenáviděného kancléře propustil ze svých služeb. Postup revoluce ani Ferdinandův pád to však již nezastavilo.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2016.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
