Stříbrná mince k výročí rozluštění chetitštiny
200 Kč 2015
Počátkem 20. století byl v Malé Asii objeven velký archiv patřící bývalým chetitským králům obsahující neznámou řeč, se kterou si badatelé nevěděli rady. Bedřich Hrozný, patrně nejvýznamnější český orientalista, přijal pozvání do Istanbulu, aby zpracovával klínopisné texty. Se svým objevem vystoupil na přednášce „Rozluštění chetitského problému“, kde také přednesl první větu, kterou rozluštil: „Nyní chléb budete jísti, vodu pak budete píti.“ Výsledky svého bádání následně shrnul v knize „Jazyk Chetitů“, která se stala jedním z nejvýznamnějších milníků v dějinách světové orientalistiky. Česká národní banka vydává pamětní stříbrnou minci k 100. výročí rozluštění chetitštiny českým orientalistou Bedřichem Hrozným. Mince o nominální hodnotě 200 Kč bude je prodeji od 3. června 2015.
V listopadu 2013 vyhlásila ČNB soutěž na pamětní stříbrnou minci ke 100. výročí rozluštění chetitštiny Bedřichem Hrozným. Soutěže se zúčastnilo 20 výtvarníků, kteří předložili celkem 40 sádrových modelů. Vyhodnocení soutěže uskutečnila dne 28. ledna 2014 Komise pro posuzování návrhů na české peníze. Jako odborný poradce se vyhodnocení soutěže zúčastnil Ondřej Rašín, ředitel Muzea Bedřicha Hrozného v Lysé nad Labem.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2015.
Michal Vitanovský čerpá inspiraci z historie
Michal Vitanovský patří k nejvýznamnějším a zároveň k nejvytíženějším autorům
českých pamětních medailí a mincí.
Michal Vitanovský patří k nejvýznamnějším a zároveň k nejvytíženějším autorům
českých pamětních medailí a mincí. Jenom ražených realizací má na svém kontě více
než sto. Spolu se sedmi stovkami litých artefaktů tak vytvořil dílo obdivuhodného
rozsahu. Od devadesátých let se zabývá také tvorbou insignií. Je autorem nejvyššího
českého státního vyznamenání Řádu bílého lva. Až do roku 2004 pravidelně vystavoval
na přehlídkách mezinárodní federace medailérů (FIDEM). Michal Vitanovský je nejen
významný sochař a medailér, ale také autor odborných textů, polemik a esejí. Založil
občasník AUM (časopis Asociace umělců medailérů), který několik let ve vlastní režii
vydával a do něhož přispíval vtipnými postřehy.
Jste autorem nejvýznamnějšího českého státního vyznamenání, Řádu bílého lva. Předpokládám,
že při jeho návrhu jste byl svázán přísnými parametry, do nichž jste se musel vejít…
Je to tak. Jedná se o poměrně konzervativní disciplínu. Když dostanu například zadání na medaili k výročí pana toho a toho, řeknou, že na jedné straně má být portrét, ale revers většinou zůstává plně na autorovi. U řádů je naproti tomu přesně definováno, co bude obsahovat, což trochu svobodnějšího ducha děsně dráždí. Třeba takový Jirka Harcuba se nerad nechává svazovat, a když jsme absolvovali soutěž, tak mu vadilo, že jsou ty věci rozepsané přesně na milimetry.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2011
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU