Nejdražší kabelka na světě v sobě ukrývá přes dva tisíce diamantů
Japonské klenotnictví Ginza Tanaka na nedávném klenotnickém festivalu představilo další diamantový doplněk – nejdražší kabelku na světě.
Japonské klenotnictví Ginza Tanaka na nedávném klenotnickém festivalu představilo další diamantový doplněk – nejdražší kabelku na světě.
Dnes stojí nejdražší kabelka světa přibližně milion britských liber, což je asi 30 milionů korun.
Platinová kabelka je posázená více než dvěma tisíci diamantů (celkem 208 karátů).
Diamantový pásek může šťastná majitelka sejmout a ozdobit jím svůj krk. Jedná se totiž o speciálně navržený náhrdelník. Oddělit můžete i velký osmikarátový diamant ve tvaru srdce a ten pak nosit jako brož.
Na londýnském klenotnickém veletrhu se kabelka těšila největšímu zájmu a stala se jedním z nejdražších vystavovaných kousků. Své budoucí majitelce zaručí, že bude na každé akci středem pozornosti, ať už jí bude kabelka nedbale viset na rameni, a nebo její dekolt bude zdobit neobvyklý náhrdelník zvýrazněný broží připíchnutou na šatech.
V současnosti platinová kabelka putuje po britských VIP buticích, kde je vystavována.
70. VÝROČÍ VZNIKU STÁTU IZRAEL
Pamětní mince
Palestinská otázka se projednávala na půdě OSN již od roku 1946 a v květnu 1947 byla ustavena Zvláštní komise OSN pro Palestinu – UNSCOP, která vypracovávala návrhy na řešení problematiky Britského mandátního území Palestina. V rámci politiky dekolonizace bylo jasné, že Británie musí dostát svému závazku z dob předválečné Ligy národů a umožnit nezávislý politický vývoj národům žijícím na svém mandátním území.
29. listopadu 1947 přijalo Valné shromáždění OSN závěr y Zvláštní komise pro Palestinu UNSCOP jako rezoluci č. 181 o rozdělení Britské mandátní Palestiny na dva nezávislé státy, na arabský a židovský. Jeruzalém a jeho okolí, včetně Betléma, mělo být pod mezinárodním dohledem – tzv. corpus separatum. Hlasování proběhlo takto: 33 států hlasovalo pro, 13 proti, 10 se zdrželo hlasování a 1 stát se nezúčastnil hlasování. Rozhodnutí VS OSN bylo přijato také drtivou většinou Židů, včetně židovské reprezentace – Židovské agentur y, jejímž předsedou byl tehdy David Ben Gurion.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2018.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
