Státy uvažují o zvýšení svých zlatých rezerv.
Velké rozvojové ekonomiky uvažují o zvýšení zlatých rezerv se svých centrálních bankách a to z důvodu rostoucí obavy z poklesu ceny amerického dolaru.
Dubaj -
Podle Arama Šišmaniana, výkonného ředitele Světové rady pro zlato budou ekonomiky Číny a Indie nadále růst i přes stávající hospodářskou recesi. Proto budou používat zlato jako bezpečný přístav a budou jej stále nakupovat.
Přitom jen čínské rezervy se odhadují na 2 biliony USD ( cca 1.58 bilionu EUR ) a z toho jen 1 procento je ve formě zlata. Téměř celý zbytek představuje papír na kterém jsou natištěny americké bankovky.
Očekává se proto že Peking sledující problémy americké ekonomiky se rozhodne zvýšit podíl zlata ve svých rezervách.
Bankovky v rukou propagandy Letákové akce ve 20.–40. letech
Druhá světová válka a 20. století jako takové je nesmírně bohaté na nejrůznější propagandistické materiály.
Vedle mnoha plakátů, tendenčních letáků a filmových dokumentů, proniká propaganda i do oblasti méně obvyklé, a sice do sféry mincí a papírových platidel.
Využití papírových platidel coby nástroje šíření myšlenek a idejí nebylo jen doménou diktátorských režimů v nacistickém Německu či Sovětském svazu, ale můžeme se s nimi setkat například i v Anglii, Francii či ve Spojených státech. Bankovky jako nástroj propagandy byly a dodnes také jsou velice účinné. Vždyť kdo by se neshýbl pro letáček, který vzdáleně připomíná nebo i dokonce napodobuje bankovku.
Velký rozmach těchto materiálů zaznamenáváme už od poloviny 20. let, kdy především ve Výmarské republice vzniká řada přetisků na v té době již bezcenných inflačních bankovkách. Často se jedná o ruční přetisky, tedy ruční flexografii v pozdější době pak i strojní přetisk. Značnou část upravených platidel vydávali především nacionalisticky laděné strany. Jednou z nejaktivnějších byly v tomto směru zejména Deutschvölkische Freiheitspartei (DFP) a Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei (NSDAP) z jejichž dílny pochází i první ukázka. Texty přetisků se většinou vymezují vůči válečným reparacím, komunistické levici nebo přímo útočí na židovskou menšinu, které většina radikálních stran kladla za vinu hospodářské potíže po 1. sv. válce a později i vznik hospodářské krize z přelomu dvacátých a třicátých let.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
