Alžběta II. Rekordmanka britských dějin
Alžběta II. oslaví v dubnu už 86. narozeniny, ale letošní rok je pro anglickou královnu
významný jinou událostí.
V únoru uplynulo 60. let od chvíle, kdy na britský trůn usedla po Alžbětě I. a Victorii další význačná panovnice – žena. K tomu, aby překonala rekord královny Victorie, už Alžbětě II. chybí jen tři roky. Čím se ale už teď zapsala do historie?
Princezna Elizabeth Alexandra Mary se narodila v roce 1926 jako nejstarší dcera prince Alberta a Alžběty Bowes-Lyon. Albert byl druhorozeným synem krále Jiřího V., s jeho
kralováním se tudíž moc nepočítalo, a proto i jeho dvě dcery mohly prožít relativně normální dětství. Samozřejmě ale byly i ony spjaty s královským životem. Z toho jim plynula řada výsad a povinností. Alžběta i její sestra Margaret dostaly soukromé učitele, kteří kladli důraz hlavně na výuku historie a zeměpisu, ale také na matematiku a francouzštinu. Kromě toho sestry braly i hodiny tance, zpěvu a výtvarného umění. Ani jedna však nebyla cíleně připravována na to, že jednou převezme vládu
Tahle možnost vyvstala, když bylo Alžbětě deset let. Tehdy její rodinu čekaly velké změny. V roce 1936 zemřel Alžbětin dědeček Jiří V. a vládu převzal Edward VIII., Alžbětin strýc. Jenže ten si navzdory veřejnému mínění, církvi i radám britské vlády prosadil skandální sňatek s rozvedenou Američankou Wallis Simpsonovou a kvůli tomuto kroku byl po pouhých šesti měsících vlády prakticky dohnán k abdikaci. Poté připadla vláda jeho mladšímu bratrovi (Alžbětinu otci), který se nechal korunovat coby král Jiří VI. Jeho zemi bohužel čekaly těžké válečné časy.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2012
Platidla v době převratu
Čím jsme (ne)platili před čtvrtstoletím
Pro první část názvu tohoto příspěvku jsme si vypůjčili pojem, kterým používal po roce 1919 předchůdce naší centrální banky, Bankovní úřad ministerstva financí, pro bankovky a mince platné od okamžiku vyhlášení samostatného československého státu v říjnu 1918 do vydání definitivních československých platidel v průběhu roku 1919. V tomto případě tím rozumíme bankovky a mince, platné bezprostředně před a po událostech 17. listopadu 1989, které znamenaly nejen převratné společenské změny, ale předznamenaly i změny v hotovostním peněžním oběhu. U příležitosti 25. výročí událostí následujících několik týdnů po 17. listopadu 1989, tzv. sametové revoluci, si připomeneme tehdejší platidla a bezprostředně následující změny v jejich oběhu.
Soustava mincí byla stabilizovaná, i když jednotlivé mince pocházely ze čtyř různých emisí 50.–70. let, a byla proto technicky i výtvarně nejednotná. Pro dnešního, ale i tehdejšího uživatele mincí je nepochybně zajímavý fakt, že nejnižší platnou hodnotou byly hliníkové (jedno) haléře, poslední pozůstatek emise mincí, připravených pro nechvalně známou peněžní reformu v roce 1953 z důvodu utajení v Sovětském svazu, v mincovně v Leningradu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2015.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU