Ryba smrdí od hlavy aneb co neví ředitel GASK
V loňském roce jsme pomáhali řešit případ dvou sběratelů, kteří se podle úřadů dopustili pokusu o nelegální vývoz několika keltských mincí.
Jak se později vysvětlilo, jejich případ vyplynul zřejmě z neznalosti zákonů a již několikrát jsem při této příležitosti chválil uvážlivý postup příslušného odboru Ministerstva kultury. Mám za to, že v současné době jsou členové České numismatické společnosti i ostatní sběratelé o problematice vývozu mincí a ostatního sběratelského materiálu tak dobře, že by mohli jiným radit. Komu? Co třeba Janu Třeštíkovi, řediteli Galerie Středočeského kraje (GASGASGASK, bývalé Středočeské galerii)?
Proč zrovna jemu? V lednu a v únoru letošního roku probleskly médii krátké zmínky o sporném vývozu Picassova obrazu Sedící akt. Co se přihodilo? Shrnu jen stručně, příslušné články lze snadno dohledat na internetu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2011.
Alfons Mucha Autor československých bankovek
Muž, jehož jméno symbolizuje umělecký směr zpravidla označovaný jako secese, Art Noveau či Jugendstil, se narodil do rodiny zaměstnance soudu Ondřeje Muchy 24. června 1860.
V pořadí čtvrté dítě dostalo jméno počínající písmenem A stejně jako ostatní sourozenci – Alfons Maria Mucha.
Pro chlapce neobvyklé přízvisko získal prý na přání zbožné matky, která tak chtěla synovi zajistit přízeň a celoživotní přímluvu Panny Marie. Amálie Muchová rozená Malá před
sňatkem působila jako guvernantka ve Vídni a měla vynikat nejen krásou, ale rovněž sečtělostí a citem pro výtvarné umění, který zřejmě předala i svému synovi. Chlapec od útlého věku projevoval obdivuhodný talent. Zalíbení v kresbě, jež určilo jeho životní dráhu,
se projevilo již velmi záhy, neboť podle rodinné tradice se chopil dříve tužky, než učinil první krok.
Dětská léta prožil Mucha v poklidu malého města Ivančic. V místním chrámu od osmi let zpíval na kůru a věnoval se také hře na housle. Snad právě hudební nadání rozhodlo o místě dalšího studia, kterým se stalo Brno. Od roku 1872 započal studia na tamním
Slovanském gymnáziu. Přivydělával si zpěvem a hrou na housle, posléze rovněž působil jako zpěvák a mnohdy sólista v klášterním minoritském chrámu Nanebevzetí Panny Marie na Starém
Brně. Zde se setkal s Leošem Janáčkem, pod jehož taktovkou nezřídka vystupoval. Zároveň docházel k profesoru kresby Josefu Zelenému.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2013
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU