150 let Sokola 200 Kč 2012
Již 150 let funguje na našem území tělovýchovná jednota založená Miroslavem Tyršem
a Jindřichem Fügnerem.
Tělocvičný a vlastenecký spolek Sokol byl pro vývoj naší historie
tak významný, že se Česká národní banka rozhodla jeho výročí oslavit vydáním pamětní
dvousetkoruny. Ta spatřila světlo světa 15. února 2012.
Soutěže na ztvárnění této mince se zúčastnilo 19 výtvarníků, kteří zaslali celkem 28 sádrových modelů. Komise pro posuzování návrhů na české peníze, jejímž odborným poradcem
byl PhDr. Zdeněk Bartůněk z České obce sokolské, udělila první cenu návrhu Jaroslava Bejvla. Ocenila u něj velmi pěknou, výstižnou a charakteristickou kompozici na obou stranách
návrhu.
Líc mince zobrazuje znak Sokola s českým lvem ve svém středu. Jeho pozadí tvoří dekor zobrazujícího cvičence při sokolském sletu. Po obvodu je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“
a označení nominální hodnoty mince. Značka České mincovny je nad písmenem „E“ ve slově „REPUBLIKA“ a je zprava a zleva ohraničená postavami cvičenců.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2012
Výrobní defekty na mincích (1) Stručný pohled do historie výroby mincí
Mincovní technika je vždy charakteristická pro určité historické období a mění se s technickým pokrokem.
Budeme se proto nejprve zabývat způsoby odpovídajícími dobové technické úrovni, kterými bylo zejména v našich historických zemích v průběhu desíti staletí v mincovnách zajišťováno mincovní dílo. Konečným produktem tohoto souboru na sebe navazujících výrobních činností byla ražená mince.
Mincovní dílo se zjednodušeně řečeno skládalo ze třech základních fází: A - přípravné (příprava mincovního kovu: jeho čištění od zbytkových příměsí z hutní výroby, legování pro získání mincovní slitiny předepsané ryzosti, lití cánů a jejich žíhání), B – mincířské (výroba střížků: zhotovování plátů a jejich úprava klopováním a kvečováním, žíhání a bělení, vážení) a C – pregéřské (ražení mincí). Dříve než se mohlo přistoupit k finální fázi celého náročného technologického procesu tj. k vlastní ražbě mincí, bylo nutné, aby zvláštní, často nezávislá dílna zhotovila a dodala mincovní razidla. Je pochopitelné, že i výroba razidel prošla v průběhu staletí řadou proměn – od puncovní techniky 10. století, přes umělecky vrcholnou dobu rytých obrazů českých denárů 12. století zpět k puncovní technice doby grošové a tolarové až ke strojové výrobě již velmi blízké té dnešní. Pokud se týká vlastní ražby mincí i ona prošla složitým vývojem od ruční ražby přes první jednouché stroje k technicky vyspělým mechanickým ražebním lisům.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
