Architektura Na mincích, medailích a plaketách
Kdyby se některý s teoretiků medailérství zamyslel nad četností námětů na mincích, medailích
a plaketách, vyjde mu na jednom z čelných míst asi architektura.
Stavby nebo jejich části
najdeme od antiky až po dnešek ve všech slohových obdobích a obliba jejich užívání bude
nejspíš pokračovat i nadále. Vyčerpávající zpracování tématu by si vyžádalo několik svazků
a přístup k němu by nabízel více možností. Chronologický, slohový, teritoriální, autorský
a našly by se jistě další. Volím proto jako obvykle úvahu opřenou o vlastní zkušenost
s komorními reliéfy staveb, jejich souborů a naopak detailů.
Je více důvodů, pro které se architektura na mincích a medailích může objevit. Typická stavba například na první pohled charakterizuje lokalitu a text už to jenom potvrdí. Městská veduta s úspěchem plní tutéž úlohu. Obě, stavba i veduta, dodají kulisu k nějaké
významné události, které je ražba věnována. Zobrazení jednotlivé významné stavby může třeba připomenout položení základního kamene, její otevření, také ale zaznamenání hodný příběh,
ke kterému v ní došlo, nebo instituci, která v ní sídlila nebo sídlí.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2013
PATRIOTISMUS NA BANKOVCE 5 liber, Gibraltar 2000
Bankovek, které silně vypovídají o svém původu, je velice málo.
Mezi ty nejvíce povedené patří zcela určitě bankovka Gibraltaru vydaná k výročí milénia.
Gibraltar je zámořské území Velké Británie a se svou rozlohou 6,5 km² patří mezi nejmenší zámořská území na světě, a proto jsou místní obyvatelé právem hrdí, že si vydobyli právo na svou identitu a sebeurčení. Najevo to dali právě příkladem na této bankovce vydané k roku 2000. Na aversu této krásné bankovky je již tradičně královna Alžběta II., která je v Gibraltaru zastupována guvernérem a její portrét se nachází v pravé části bankovky. V levé části pod sériovým číslem je znak Gibraltaru. Více se nám však patriotismus objevuje na reversu bankovky a to hned v několika případech. Kdysi v minulosti se toto opevněné město muselo bránit a jediným možným vstupem do takového města byly právě masivní kamenné brány. Několikráte se Španělé pokoušeli toto místo dobýt, ale neúspěšně. Jedenkráte museli civilisté Gibraltar dobrovolně opustit a to v době druhé světové války, protože zde byla zřízena námořní základna a pevnost pro vojáky.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2017.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
