Emisní plán ČM 2010.

Jak se dělá mincovna (9) Dokončování mincovny
Jako na většině staveb, tak i na mincovně, byl začátek přestavby velmi rychlý a zavládlo všeobecné nadšení, jak se všechno stíhá. Znalci vědí, že něco pobourat a rozvrtat, to se daří zpravidla všude a každému.

Hrubá stavba je tak asi půlka celého díla.

Po impozantním rozjezdu, vždy přichází fáze vystřízlivění z přehnaného optimismu. Ne jinak to bylo u nás. Stavební práce byly naštěstí dokončeny podle stanoveného harmonogramu, ale vázlo to ostatní. Bylo nutné zprovoznit veškeré inženýrské sítě, udělat vlastní systém vytápění a zařídit nezávislý zdroj tlakového vzduchu, což byla nutná podmínka fungování lisů. Musela se provést rekonstrukce elektrických rozvodů a zřídit nové, na které bude napojen složitý řídící elektronický systém automatického chodu razících lisů. Rovněž mechanická část provozu lisů vyžaduje silný, stabilní příkon elektrické energie.
Speciální okruh byl vybudován pro nezbytné fungování bezpečnostních signalizací. V celé mincovně prakticky nebylo místo, které by nebylo nějak chráněno. Výsledný svazek bezpečnostních informací byl pak doveden na centrální pult Policie ČR v Jablonci. Bezpečnostní opatření si vynutil fakt, že mincovna potřebovala mít nově zbudovánu výkonnou klimatizaci, protože větrání formou otevírání oken je nepřípustné. Byly vytvořeny místnosti pro manažery, mistry a ostatní personál. Pro rytce byla zřízena samostatná dílna v tichém prostředí s pohledem na zeleň stromů, za kterou se zrcadlí vodní plocha jablonecké přehrady. Kdo sem přišel, ten rytcům záviděl. Já jsem jim takové prostory ze srdce přál, protože oni se kvalitou své práce nejvíce zasloužili o věhlas mincovny.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2013.

ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (41)
Karlovarské účelové známky I.

Seriál Ze světa kovových známek se tímto pokračováním posouvá do další fáze, kde bude pozornost zaměřena na účelové známky určitých regionů a větších měst. Cílem není kompletní dokumentace známek daných oblastí. Při výběru bude kladen důraz na ražby, které dokládají specifika daného města, nebo na známky charakteristické pro určitou oblast.

Karlovy Vary jsou z pohledu numismatiky nesporně zajímavým městem. V letech 1848–1849 zde byla vydána nouzová převážně papírová platidla, jež měla kompenzovat přechodný nedostatek drobného oběživa. K další emisi nouzových platidel v Karlových Varech došlo za 70 let po v yhlášení Československé republiky. Vydání papírových nouzovek s datem 10. 11. 1918 mělo politický podtext a signalizovalo do světa příslušnost Karlových Varů k provincii Deutschböhmen provolané 29. října 1918. Papírová nouzová platidla z obou v ýše zmíněných období byla opakovaně uveřejňována a jsou tak sběratelům dobře známá. V Karlových Varech se užívaly i některé druhy účelových známek, kterým však na rozdíl od karlovarských nouzovek byla dosud věnována minimální pozornost. Vydala je pohostinská a lázeňská zařízení, podniky, obchodníci, konzumy i jednotlivci. Zastavme se u některých karlovarských ražeb blíže.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2018.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU

www.Slovenske-mince.sk - Investičné zlato za najnižšiu cenu na Slovensku. Zlaté mince. Švajčiarske zlaté zliatky. Strieborné mince. Švajčiarske strieborné zliatky. Limitované razby a medaily Pražskej mincovne, Českej mincovne a Mincovne Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2024 Zlaté mince - Numizmatika. Akékoľvek použitie obsahu vrátane prevzatia, šírenia či ďalšieho sprístupňovania textov a fotografií je bez písomného súhlasu zakázané. Fotografie sú chránené autorským zákonom.

REŠPEKTUJEME VAŠE SÚKROMIE.

Tieto stránky upravujeme pre vaše individuálne požiadavky pomocou cookies. Sú bezpečné, bezplatné a umožňujú nám 'ladiť' tieto stránky a ponúkať v zľave tovar podľa vašich osobných preferencií. Na ich použitie je vyžadovaný váš súhlas. Viac podrobností sa dozviete na stránke cookies ...