ZKUŠEBNÍ ODRAŽKY Vzácné ražby v aukci #12 a #13
Jak jsme v lednovém vydání našeho časopisu slíbili, přinášíme Vám podrobnější nahlédnutí pod pokličku připravovaných dubnových aukcí aukčního domu Macho & Chlapovič.
První aukce přinese širokou nabídku od keltských mincí, uherské a habsburské ražby, přes Rakousko Uherskou monarchii, k světovým mincím až k bankovkám. Ve druhé aukci již bude segment nabízených položek úzce vyprofilován jen na naše území od roku 1918 po současnost.
Nyní si představíme některé položky z Aukce #12. Sběratelé keltských mincí ze slovenského území si budou moci doplnit z řady hexadrachem (DEVII, NONNOS, BIATEC, BUSU, LATUMARUS či EVOIVRIX). Uherské dukátové ražby budou, jak je již tradičně zvykem, silně zastoupeny od Zikmunda Lucemburského, Ladislava Pohrobka, přes vyhledávané ražby Matyáše Korvína po Vladislava II. Jagelonského, který nabídne velmi vzácný kremnický dukát 1512. Mezi velmi zajímavé položky budou patřit i medailové ražby Ferdinanda I. první z nich je dukátová medaile 1565 k příležitosti pohřbu panovníka v katedrále sv. Víta. Další je zlatá medaile z roku 1548 na českou korunovaci Maxmiliána II. 25. dubna 1548 (Donebauer 1021, Markl 2112, Novák str.84). K této zajímavé ražbě pojednával i náš článek z čísla 1/2016. Rudolf II. nabídne několik kremnických tolarů, ale i pražský dukát 1593 od Lazara Erckera.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2017.
HERALDIKA NA MINCÍCH A MEDAILÍCH (15) Stará a nová elita
Rychlý ekonomický rozvoj západní a střední Evropy v druhé polovině 19. století postavil národy tvořící habsburskou monarchii, do nové situace.
Ty vyspělejší úspěšně absolvovaly průmyslovou revoluci, která měla i politické důsledky. V českých zemích začalo vlastenectví opouštět kabinety intelektuálů a projektovalo se do politické praxe. Zároveň se měnila jména majitelů zámků a paláců, nad jejichž vraty se vedle starých erbů objevovaly jiné, neznámé a zjevně nové.
Na každé svatbě se najdou klevetníci. Nechyběli ani na té, ze které se roku 1900 čerstvě sezdaná dvojice vracela na velkostatek Chotoviny. Novomanželé už odjeli, ale před chrámem ještě postávali hloučky zvědavců. V jednom zaznívalo: „Té parády, pozlátka a erbů. Nevídáno. A víte-li pak, jak je to s jejich urozeností? Ženich, Ervín Nádherný z Borutína, má urozenost po dědovi, pražském měšťanovi, který si ji koupil teprve roku 1838! A panna nevěsta Ringhofferová? Baronka? Darmo mluvit. První Ringhoffer přišel do Prahy před sto třiceti lety jako kotlářský tovaryš. Tak je to!“ Po překonání krize v sedmdesátých letech se český průmysl a zemědělství rychle vyvinuly na poměrně vysokou úroveň. Jedním z důsledků byl růst národního sebevědomí a z něho plynoucí politické požadavky Čechů a Moravanů. Důležitou společenskou silou se stávali podnikatelé. Ve společnosti začali nahrazovat šlechtu v jejích tradičních pozicích. Avšak také někteří členové vysoké šlechty nový pohyb zachytili a s úspěchem se prosazovali ve sféře velkopodnikání. Na druhé straně také část špičky průmyslnické vrstvy zatoužila po lesku urozenosti a jeho ztělesnění – erbu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2016.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
