PÍSMO NA MINCÍCH A MEDAILÍCH (2) Řecko – země, kde mince promluvily
Písmo na mincích a medailích? O čem se tady dá psát? Je to přece jasná a samozřejmá věc.
Třeba to ale tak samozřejmé a jasné není a bližší seznámení může překvapit. Vítejte tedy do světa skrytých významů a nenápadné krásy. Staré Řecko je naší první zastávkou.
Mramorové tělo bohyně Artemis s množstvím ňader by cizince, který navštívil Efes poprvé, asi překvapilo. Dvě chrámové kněžky, které si daly pod sochou schůzku, však zpodobení své paní dobře znaly. Setkaly se ostatně kvůli jiné věci. „Tohle jsi mi chtěla ukázat, Zoé?“ zeptala se ta starší a otáčela v prstech nově vyraženou minci. „No co, drachma se včelou, jenom nějak divně ozdobená.“ „To je právě to, Xenie, teď už všude berou jen tyhle. A ty ozdoby, o kterých mluvíš, to jsou znaky jména našeho města. Přečetla mi je představená. Ale neboj, všechny staré drachmy bez znaků nám město vymění.“Naše fiktivní scéna předvádí situaci, která se mohla odehrát při prosazení písma do mincovního obrazu. Trasy vývoje dvou velkých starověkých vynálezů, písma a mince, se v jednom okamžiku prostě musely protnout. Až do té chvíle si písmo vystačilo s hliněnou tabulkou nebo kamennou deskou. Mince se zase dlouho spokojovala se svou ranou formou kousku kovu, na kterém vladař vyraženým reliéfem zaručoval její hodnotu. Pak se ale něco změnilo, snad v myšlení lidí, možná v pravidlech obchodování. Dosavadní reliéf hlavy boha nebo figury zvířete už nestačil. Mincovní obraz doplnilo písmeno. Byl to historický okamžik, protože teprve jím se mince stala kompletní.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2017.
CHATAM SOFER Vzácná medaile s portrétem bratislavského rabína
Před více než 23 lety přestalo existovat Československo a jeho místo zaujaly dva suverénní nástupnické státy – Česká republika a Slovenská republika.
Mincovna v Kremnici, v níž se od roku 1328 razily jak uherské, tak po roce 1918 i československé ražby, dnes pokračuje v ražbách slovenských oběžných a pamětních mincí a medailí.
Přestože došlo k rozdělení jednotného státu Čechů a Slováků, nemělo by se zapomínat na slovenské mincovní ražby a medaile, které, podobně jako české, si tradičně zachovaly svou vynikající výtvarnou úroveň. Před čtyřmi lety vydala Slovenská národná banka pamětní desetieurovou minci k 250. výročí narození jednoho z nejvýznamnějších židovských myslitelů a učenců 19. století bratislavského (pressburgského) rabína Mozese Schreibera, zvaného podle svého díla Chatam Sofer (1762-1839). Autorem výtvarného návrhu mince, která se téměř okamžitě stala velmi vyhledávanou a vzácnou sběratelskou ražbou, je slovenský medailér a rytec Pavel Károly. Čtenáře bych rád seznámil s vzácnou medailí, kterou také krášlí portrét Chatama Sofera. Jedná se o bronzovou medaili brastislavského Múzea židovskej kultúry, jehož ředitelem je profesor PhDr. Pavol Mešťan, DrSc.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2016.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
