ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (47)
Početní peníze I.
V seriálu o kovových známkách nemohou chybět sběratelsky velmi oblíbené početní peníze. Tzv. vládní tvoří hranici mezi numismatikou a exonumií, soukromé početní peníze či žetony mezi numismatikou a medailistikou. Zastavme se nejprve u prvních.
Počítání „na linkách“ byl způsob provádění matematických operací známý již ve starověku. Sumy se v yjadřovaly kladením kaménků či kostek na desku s liniemi zvanou abakus. Jednotlivé linky měly hodnotu řádů jedniček, desítek, stovek, tisíců atd., mezer y v yjadřovaly poloviny čili pětky, padesátky atp. Znalost této matematické metody přešla jako kulturní dědictví antiky do doby středověku. Zda byla předána z Byzance prostřednictvím křížov ých v ý prav, nebo jinak, o tom se vedou polemiky. Na přelomu vrcholného a pozdního středověku se vyvinuly k tomuto účelu zvláštní pomůcky ražené jako mince z mědi a jejích slitin, početní peníze.1 Jejich pomocí se na abaku vyjadřovaly sumy a různé početní úkony a měly tak důležité místo v obchodních praktikách středověku. Nejstarší početní peníze z konce 12. století byly užívané kupci v Itálii (obr. 1), odtud se obchodem rozšířily v polovině 13. století do Francie, v 14. století se razily v Holandsku a Anglii, později také v Německu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2019.
Libra Severního Irska (1)
(libra šterlinků £)
Librový monetární systém je pravděpodobně nejdéle používaným peněžním řádem na světě a byl z historického pohledu také systémem nejrozšířenějším. Dějiny libry sahají až do osmého století našeho letopočtu. Nejdříve však libra znamenala pouze jednotku hmotnosti. Slovo pound pochází z latinského slova pendere (= vážit). Libra charakterizovala určité množství stříbra vážící jednu libru. Tato váhová jednotka představovala 453 gramů Ag. Teprve postupem času se z váhové jednotky stala jednotka peněžní.
To, že libra je i v současné době pevným peněžním systémem dokládá také skutečnost, že nejčastější bankovky v oběhu mají poměrně nízkou nominální hodnotu a v historii libry nezaznamenáme náznak devalvace. Nejčastější jsou bankovky £5 , £10 , £20 a £50. Skotské a severoirské banky na rozdíl od Bank of England vydávají bankovku také v nominální hodnotě £100. Severoirské a skotské bankovky musí být kryty ekvivalentním množstvím bankovek vydávaných Bank of England. Proto existují bankovky o nominálních hodnotách £ 1 000 000 (Giant) a £ 100 000 000 (Titan), které vydala Bank of England a které jsou uloženy v jejím depozitu a nikdy nebyly uvedeny do oběhu. The Bank of England s Role in Regulating the Issue of Scottish and Northern Ireland Banknotes & Security by Design - A closer look at Bank of England notes [online]. Bank of England).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2015.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
