MATTHEW BOULTON
a mincovna Soho
Byl ambiciózní, chytrý, prozíravý a uměl si vybírat spolupracovníky. Matthew Boulton umožnil praktické využití parního stroje Jamese Watta, založil nejmodernější mincovnu své doby a vyřešil mincovní krizi, která sužovala Británii třicet let.
Matthew Boulton
Matthew Boulton se narodil v Birminghamu roku 1728. Jeho otec byl výrobcem drobných kovových předmětů a specializoval se na přezky a knof líky. Když se Matthew 1749 stal partnerem v již prosperujícím obchodě a byl pověřen řízením managementu, rozhodl se soustředit všechny části výrobního procesu na jednom místě. Po smrti otce 1759 Matthew Boulton převzal podnikání a o dva roky později se přesunul na vodní mlýn na místě zvaném Soho u Hockley Brook blízko Klenotnické čtvrti v Birminghamu. Boulton byl muž velkých ambicí a mlýn zcela přestavěl a v roce 1765 ho transformoval na vodou poháněnou Soho Manufactory.Továrna měla tři patra, kde byly dí lny, vzorkovny, kanceláře, obchody a uby tování pro dělníky a v dobách největšího rozmachu zde bylo zaměstnáno tisíc lidí. Boultonovým tajemstvím úspěchu bylo používání různých strojů šetřících práci a zvyšujících produktivitu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2018.
Architektura Na mincích, medailích a plaketách
Kdyby se některý s teoretiků medailérství zamyslel nad četností námětů na mincích, medailích
a plaketách, vyjde mu na jednom z čelných míst asi architektura.
Stavby nebo jejich části
najdeme od antiky až po dnešek ve všech slohových obdobích a obliba jejich užívání bude
nejspíš pokračovat i nadále. Vyčerpávající zpracování tématu by si vyžádalo několik svazků
a přístup k němu by nabízel více možností. Chronologický, slohový, teritoriální, autorský
a našly by se jistě další. Volím proto jako obvykle úvahu opřenou o vlastní zkušenost
s komorními reliéfy staveb, jejich souborů a naopak detailů.
Je více důvodů, pro které se architektura na mincích a medailích může objevit. Typická stavba například na první pohled charakterizuje lokalitu a text už to jenom potvrdí. Městská veduta s úspěchem plní tutéž úlohu. Obě, stavba i veduta, dodají kulisu k nějaké
významné události, které je ražba věnována. Zobrazení jednotlivé významné stavby může třeba připomenout položení základního kamene, její otevření, také ale zaznamenání hodný příběh,
ke kterému v ní došlo, nebo instituci, která v ní sídlila nebo sídlí.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2013
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
