ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (44)
Známky Žatce II.
Po žateckých nouzovkách a ražbách Měšťanského pivovaru se nyní zastavme u známek vydaných hostinci, kterých bylo ve městě, jež teprve koncem 19. století dosáhlo tisícovky1 domů, na dnešní poměry neobyčejné množství.
V druhé polovině 19. století se počalo v Žatci rozmáhat pohostinství moderního typu. Potřeba organizování chodu pohostinské branže v městě si vynutila na přelomu 80. a 90. let 19. století založení Společenstva hostinských, které mělo na dění v oboru významný vliv. Spolek, který měl i venkovské sekce, se zabýval přidělováním koncesí, posudky, daňovými otázkami, vyřizováním smluv s pivovary a řešil mnoho dalších profesních zájmů. V letech 1889–1941 v Žatci vycházely téměř každoročně adresáře, které krom jiného mapovaly všechny živnosti ve městě, hostinské nevyjímajíce. Od posledního decennia 19. století do počátku 40. let minulého století se tak lze v adresářích setkat v Žatci se 1452 názvy pohostinských podniků všeho druhu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2018.
TGM Prezident na bankovkách
Jen málokterá postava našich moderních dějin se tak hluboce zapsala do povědomí široké veřejnosti jako první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.
Jaká však byla první republika v jeho éře a jak se v ní žilo? Na to se pojďme s nádechem
notafilie ve stručnosti podívat v následujícím příspěvku.
Rok 1918 představoval již čtvrtý rok nejkrutějšího válečného konfliktu té doby. Od léta 1918 bylo čím dál více zřejmé, že mocnosti osy zastoupené Rakousko-Uherskem, Německem,
Tureckem a Bulharskem už déle nevydrží odolávat spojeneckému tlaku dohodových vojsk. V případě mnohonárodnostního Rakousko-Uherska se problémy objevovaly jak na frontě, tak v zázemí a ve svém důsledku vyústily až v rozpad tohoto staletého soustátí. Mezi jednu z nástupnických zemí patřilo i Československo. To se po svém vyhlášení 28. října ocitlo v nelehké situaci. Nový stát složený z Českých zemí a Slovenska, později rozšířený o Podkarpatskou Rus, čelil od prvních dní značnému tlaku. Maďarská vláda se odmítla smířit se ztrátou svého území a postavila se na odpor. Obdobně zareagovalo i Polsko na Těšínsku a německá menšina v Čechách, která s odvoláním na sebeurčení národů vyhlásila vlastní rovincii
Deutschböhmen. Na všech těchto frontách se s menším či větším odporem úspěšně utkala československá vojska složená převážně z repatriovaných západních legionářů a sokolstva
a uhájila tak hranice a integritu mladého státu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
