Pamětní medaile České republiky Z prezentace nové medaile
Náš přední medailér Otakar Dušek, proslulý experimentálním přístupem k oboru, předváděl 28. října v Národním muzeu svou novou medaili.
Pro ty, kdo se této příjemné akce nemohli zúčastnit, se nám podařilo alespoň ukrást projev autora. Tady je:
„Je tomu zhruba šest týdnů, kdy jsem se vrátil z Holandska, kde jsem měl v ýstavu a kde jsem převzal Van der Veenovu cenu v Teylerově muzeu. Při této pří ležitosti jsem byl pozván na několik neformálních večeří s holandskými numismatiky, umělci a novináři. V průběhu těchto večeří se vždy stočila řeč na Českou republiku. Když o tom tak zpětně přemýšlím, hovořilo se prakticky v ýlučně o třech tématech. Byla to jednak vzpomínka na Václava Havla – státníka, kterého si Holanďané velice váží. Dále pak bylo probíráno skandální zacházení s f inančními prostředky Evropské unie v České republice. Přiznám se, že tohle se neposlouchalo zrovna příjemně. Poslední téma bylo spíše na odlehčení. Někteří Holanďané totiž viděli ten, dnes již legendární souboj prezidenta Václava Klause s chilským perem,
kdy pero nedostalo prakticky žádnou šanci a záhy prohrálo a zbyla po něm v Chile jen prázdná krabička.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2012.
Heraldika na mincích a medailích (1) Zrození heraldiky na bitevním poli
Už odedávna se na mincích a medailích uplatňovaly erby. Jejich reliéfy skrývají historické příběhy a jsou často také miniaturními uměleckými díly.
Cestu do tohoto magického světa nám umožní paralelní využívání poznatků z obecných dějin, heraldiky, numismatiky a dějin umění.
Saracéni zmizeli za obzorem a bylo po boji. Velitel křižáckého oddílu přehlédl bojiště a musel souhlasit se svým zástupcem. Na jejich straně bylo opravdu méně padlých než jindy. Tentokrát se nestalo, že v zápalu boje a při zhoršené viditelnosti, bojovali křižáci omylem jeden s druhým. Ta znamení namalovaná na štítech se opravdu osvědčila.
Scéna, kterou jsme si evokovali, se mohla odehrát někdy v průběhu druhé křížové výpravy v letech 1148–1149. Nejspíš právě na ní, z ryze praktické potřeby rozlišit, si začali křesťanští rytíři malovat na štíty jednoduchá a výrazná znamení. Někteří západoevropští baroni si tenhle zvyk možná přivezli už ze své domoviny. Naplno se však rozvinul až v boji s „nevěřícími“. Symbolické obrazy na štítech přitom nepředstavovaly nějakou novinku. Byly známy už dávno a měly různé poslání. Od dekorace, přes snahu dezorientovat a zastrašit protivníka, až po symbolické zajištění podpory vyšších sil. Něco z toho sdíleli i křižáci, ale hlavní motivace byla jiná. Stálé zlepšování zbroje vyvinulo novou konstrukci přilby, která zcela kryla hlavu. Bojovník v kompletní zbroji se tak stal anonymním a potřeba rozlišit v boji spojence od nepřítele byla náhle životně důležitá.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
