Státy uvažují o zvýšení svých zlatých rezerv.
Velké rozvojové ekonomiky uvažují o zvýšení zlatých rezerv se svých centrálních bankách a to z důvodu rostoucí obavy z poklesu ceny amerického dolaru.
Dubaj -
Podle Arama Šišmaniana, výkonného ředitele Světové rady pro zlato budou ekonomiky Číny a Indie nadále růst i přes stávající hospodářskou recesi. Proto budou používat zlato jako bezpečný přístav a budou jej stále nakupovat.
Přitom jen čínské rezervy se odhadují na 2 biliony USD ( cca 1.58 bilionu EUR ) a z toho jen 1 procento je ve formě zlata. Téměř celý zbytek představuje papír na kterém jsou natištěny americké bankovky.
Očekává se proto že Peking sledující problémy americké ekonomiky se rozhodne zvýšit podíl zlata ve svých rezervách.
ZLATÉ RAŽBY S IKONOGRAFIÍ
blízkou slezským grešlím
Slezské grešle, především z období dlouhé vlády císaře Leopolda I., jsou pro svou relativně snadnou dostupnost a velkou variabilitu mincovních obrazů na rubu těchto mincí, vděčným předmětem zájmu mnoha sběratelů habsburských vládních ražeb. Existují však i velmi vzácné zlaté ražby z přelomu 17. a 18. století s ikonografií velice z vládních mincoven často nesprávně označované jako „odražky grešlí ve zlatě“.
V numismatických encyklopediích je u hesla „odražek“ následující definice: „Odražek je mince nebo medaile ražená z jiného kovu, než bylo mincovním řádem nebo vydavatelem původně určeno.“ V tolarovém období se používalo odražků původně stříbrných nominálů např. tolarů ke vzniku násobků dukátů. U drobné mince se pak většinou jednalo o díly dukátu. Za regulérní odražky jsou považovány ty, k jejichž zhotovení se využívalo již hotových razidel určených k ražbě jiných nominálů shodného průměru.
U slezských grešlí vycházejících z vládních mincoven za panování císařů Leopolda I. a Josefa I. však je situace z tohoto pohledu poněkud nepřehledná. V polovině 18. století se v soupisech velkých sbírek (např. Welzl von Wellenheim, Köhler) s pojmem odražek grešle ve zlatě nesetkáváme, mince jsou popisovány jako díly dukátu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2018.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU