České peníze v mobilech Detailní prohlídka současných platidel
Česká národní banka představila aplikaci České peníze, která umožňuje detailní prohlížení
českých bankovek a mincí v mobilních zařízeních iPod, iPhone a iPad.
Uživatelé ji mohou použít jako návod ke kontrole ochranných prvků českých bankovek, zahraniční turisté se s její pomocí seznámí s českou měnou.
Aplikace České peníze nabízí detailní snímky a popisy všech platných vzorů českých bankovek a mincí. Může ji proto používat každý, kdo chce mít po ruce jednoduchý návod na určování
pravosti a platnosti českých peněz, ale třeba i turisté, kteří poprvé cestují do České republiky a neznají zdejší měnu.
„Jsme jednou z prvních centrálních bank v Evropské unii, která využila nových technologií k informování občanů o bezpečnostních prvcích bankovek. To bereme jako součást plnění našeho
zákonného mandátu, jímž je starost o hladký peněžní oběh,“ uvedl Marek Petruš, ředitel komunikace a mluvčí ČNB.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012
MAĎARSKÝ FORINT Vývoj, katalogizace, významné emise
Na území Maďarska je platnou měnovou jednotkou maďarský forint, která má určený mezinárodní kód dle ISO 4217 HUF.
Běžně se však mimo HUF používá symbol Ft. Setinou forintu je tzv. fillér. Ten byl zaveden v uherském měnovém systému roku 1892, kdy byla na území Rakouska–Uherska zavedena rakousko–uherská koruna. Fillér se tedy stal 1/100 uherské koruny. Od té doby zůstal dílčí měnovou jednotkou až dosud, i když došlo ve vývoji měnových jednotek v Maďarsku k několika zásadním změnám (viz dále).
Označení forint pochází od jména italského města Florencie, ve 13. století se tam razily mince s názvem fiorino d‘oro. Do oběhu byl forint v Maďarsku zaveden v polovině roku 1946, kdy došlo k výraznému znehodnocení předchozí měnovou jednotku pengő. Hyperinflační stav byl příčinou nezvykle velkého poměru nastupujícího forintu a končící pengő. Jeden forint byl v té době směnitelný za 4×1029 pengő. Pokud jde o značení měnové jednotky na bankovkách, platilo již v roce 1878, kdy došlo k vytvoření Rakousko–uherské banky, že označení měnové jednotky bylo odlišné na reverzu a averzu. Na jedné straně (R) byl text německý a měna se označovala jako gulden, kdežto na straně druhé (A) to byl forint (sing.) nebo forintot (plurál). Jako příklad můžeme uvézt bankovky # PS174–177 z roku 1849.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2017.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
