Česká družina Medaile věnovaná našim hrdinům
Dobrovolnická jednotka Česká družina se stala základem slavných československých legií v Rusku.
Její existenci připomíná nová pamětní medaile, kterou ve stříbrném i zlatém provedení začala razit Pražská mincovna. Titul je součástí nového cyklu věnovaného významným osobnostem a událostem české vojenské tradice.
O působení československých legií v Rusku v době první světové války a krátce po ní, panuje ve veřejnosti poměrně silné povědomí. Méně známé jsou však začátky této bezesporu významné vojenské síly na východní frontě.
Všechno začalo 9. srpna 1914, kdy se zástupci československých krajanských spolků sešli v Kyjevě a otevřeně vystoupili proti rakousko-uherské monarchii. Mocnářství v té době už bylo ve válečném konfliktu s Ruskem a žádalo loajalitu svých občanů v zahraničí. Místo vyjádření
poslušnosti, podali krajané návrh na vytvoření české vojenské jednotky, jako součásti carské armády. Ruské ministerstvo války nabídku projednalo, 12. srpna schválilo a už o šest dní později vyšel rozkaz na zformování české družiny (družina odpovídala síle praporu). Současně se zástupci československého výboru v Moskvě dočkali přijetí u cara Mikuláše II. V září se pak uskutečnila druhá audience a krajané na ni cara informovali o zajímavé myšlence budoucího samostatného československého království.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2012
Dukáty Žigmunda Luxemburského
Mince z rokov 1387–1402 a problematika pôsobenia mincovne v Bratislave
Zlaté mince Žigmunda Luxemburského sa vyznačujú niekoľkými špecifikami a zaujímavosťami. Oproti predchádzajúcemu obdobiu sa na nich objavujú niektoré nové prvky, ktoré sa odrazili v ikonografickej zmene na minciach, či vytvorení nového systému mincových značiek. Z čias kráľovnej Márie (1385– 1395) na nich pretrvalo niekoľko základných prvkov.
Prvé dukáty typu H 572 sa začali raziť už krátko po nástupe Žigmunda na uhorský trón v roku 1387 (HUSZÁR 1979, č. 572). Od Máriiných sa líšia averznou stranou mince, kde sa nachádza spravidla ustálený opis + SIGISMVNDI•D•G•R•VNGARIE. K výraznej zmene však dochádza v zobrazení štítu, kde doterajší uhorsko-anjouvský delený štít nahradil štvrtený. V prvom a štvrtom poli sú zobrazené uhorské pruhy a v druhom a treťom sa nachádza brandenburská orlica (Obr. 1). Reverz dukátu zostal nezmenený, čiže je tu umiestnená stojaca postava Sv. Ladislava s bardom v ruke a s uvedením svätca v opise mince: S•LADISL-AVS•REX. Štít je zobrazený úplne novým štýlom a je ukončený pravidelným oblúkom.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2015.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU