JAK SE DĚLÁ MINCOVNA (28) Ražba pamětní medaile s portréty významných žen
o založení mincovny a rozkvět novodobého mincovního podnikání se zasloužili snaživci, kteří vyšli z bižuterní branže.
Bižuterie se hlavně vyrábí proto, aby zdobila ženy všech věkových kategorií a podtrhla a zvýraznila jejich krásu. krásu, kterou jim dala příroda, protože ony jsou těmi, které udržují náš živočišný druh před vyhynutím. naopak muži v původním významu jsou těmi, kteří pro zachování lidské existence vytvářejí nutné podmínky. Svojí fyzickou silou si přisvojili roli vládců, a proto se od pradávna jejich portréty objevují na ražbách mincí a medailí.
Mincovna tuto tradici přijala a ve svých ražbách mužský portrét s oblibou využívala. Nikdy jsem ale neopustil myšlenku, aby se na medailích objevila krása ženské tváře. Do roku 1997 nám scházel nějaký silný motiv, který by dal impuls, aby se mincovna ve své emisní tvorbě touto myšlenkou musela vážně zabývat. Takový okamžik přišel naprosto nečekaně. Nikdo nemohl tušit, že v noci ze 30. na 31. srpna 1997 při autohavárii přijde ve svých 36 letech o život Diana princezna z Walesu. Svět ji miloval pro její vznešenost a krásu, zároveň ji kritizoval pro její komplikovaný osobní život u anglického královského dvora. Škoda, že naše morálka a pohled na život slavných žen je tak poplatný zjednodušeným mediálním obrazům, které vytváří moderní sdělovací prostředky. Smrt je naštěstí konec pozemského utrpení i slávy. Princezna z Walesu je toho zářným příkladem.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2016.
Ze světa kovových známek (9) Známky potravních (konzumních) spolků a družstev
Rozvoj potravních spolků v rakouských zemích nastal po liberalizaci podnikání
odstartované vydáním živnostenského řádu r. 1859 a obchodního řádu v roce 1862.
Po schválení spolčovacího zákona roku 1867 byly svépomocné potravní spolky definovány
jako hospodářské spolky a od vydání družstevního zákona roku 18731 působily jako
výdělková a hospodářská společenství.
Posláním potravních spolků zakotveným v jejich stanovách bylo nakupovat zboží denní potřeby pro domácí použití od v ýrobců a prodávat je členům za minimální ceny. Založením svépomocného spolku čelili zaměstnanci truck-systému2 do jeho zákazu v Rakousku-Uhersku v roce 1870, kter ý ale někde dál ve skryté formě přetrvával v továrních konzumních prodejnách
ovládaných podnikateli3.
Svépomocné spolky a později podnikatelská družstva, které měly v obchodní a někdy i v ýrobní sféře konkurovat podnikatelům a zlepšit tak životní úroveň členů, počaly vznikat v 60. a 70. létech XIX. století. Ideologem a zároveň i jedním z iniciátorů svépomocného hnutí v Čechách byl v té době JUDr. František Ladislav Chleborád (1839–1911). Vzorem mu byl německý model svépomocného hnutí, učení Schulz-Delitsche, a anglický spolek Rochdale Pioneers, u nás uváděný jako Poctiví pionýři (zákopníci) Rochdalští4, o jehož činnosti obsáhle referoval v přednáškách a časopisecky. F. L. Chleborád stál u vzniku a byl prvním předsedou nejznámějšího svépomocného spolku pražského Oulu založeného roku 18685. Podle Oulu byly zřizovány podobné svépomocné spolky v Praze i na venkově. Spolek po odchodu Chleboráda pro osobní rozpor y a špatné hospodaření byl nucen ukončit činnost 18. července 1875.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU