FERDINAND I. (V.) – poslední korunovaný český král Unikátní medailová ražba
Před 180 lety, v roce 1836, se ujal vlády poslední korunovaný český král z rodu habsburského – arcivévoda rakouský Ferdinand,1 jako rakouský císař toho jména první, jako uherský a český král v posloupnosti habsburských panovníků pátý.
Jeho manželkou byla Marie Anna Karolina Pia Savojská,2 dcera sardinského krále Viktora Emanuela I. a Marie Terezie, vnučky císařovny Marie Terezie.
Ferdinand převzal vládu po smrti svého otce císaře Františka I. dne 2. března 1835. Císař Ferdinand patřil sice k nejoblíbenějším habsburským panovníkům, ale on sám ovšem ve skutečnosti nikdy nevládl. Jeho otec před smrtí fakticky složil vládu v monarchii do rukou kancléře Metternicha3 a státní rady. Na systému rakouské vlády se tak po smrti Františka I. prakticky nic nezměnilo a rakouská zahraniční i vnitřní politika byla i nadále vedena v duchu metternichovského absolutismu. Hospodářský vývoj v monarchii však postupně spěl k novému bankrotu, měsíc po měsíci rostla nespokojenost s Metternichovou vládou. Revoluční nálada v hlavním městě donutila císaře Ferdinanda I., aby počátkem roku 1848 nenáviděného kancléře propustil ze svých služeb. Postup revoluce ani Ferdinandův pád to však již nezastavilo.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2016.
Svatý Václav Český patron na moderních ražbách
Odkaz nejznámějšího českého světce a zemského patrona svatého Václava byl po staletí vděčným tématem tvůrců mincí.
A tradice rozhodně nekončí ani v moderní době:
díky volnému konkurenčnímu prostředí je legendární kníže na ražbách zobrazován častěji než kdykoliv předtím. Připomeňme si některé z nich.
Změna politického systému v roce 1989 byla začátkem nové éry české mincovní a medailérské tvorby. Tři roky po takzvané Sametové revoluci vzniká Česká mincovna, která navázala na mincovnu v Kremnici. V roce 2011 se na českém numizmatickém trhu objevil další silný hráč - Pražská mincovna. Ani jeden z producentů nevynechává možnost připomenout českého světce na výročních či mimořádných ražbách. K zajímavým a dějepisně poučným počinům patří repliky historických mincí se svatým Václavem. Tou je i tolar, jehož originál začal razit olomoucký biskup František kardinál Dietrichstein. Mocný církevní hodnostář totiž v roce 1608 získal od císaře Rudolfa II. mincovní privilegium. Tím bylo olomouckým biskupům navráceno právo, které garantovaly už listiny z jedenáctého století. Na lícní straně tolarové mince je zobrazena postava legendárního českého patrona se štítem a korouhví. Rub zdobí tři Dietrichsteinovy znaky rozbíhající se od středu v úhlech po sto dvaceti stupních. Stříbrná replika navíc obsahuje letopočet 2004 a značku mincovny.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2013
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
