STŘÍBRNÁ PLAKETA
k otevření velvyslanectví USA v Jeruzalémě
Nedávno, 14. května uběhlo sedmdesát let od založení Státu Izrael. (Podle židovského kalendáře to bylo 5. ijaru roku 5708, což letos dle gregoriánského kalendáře připadlo na 20. duben).
Prohlášení nezávislosti Izraele předcházela rezoluce č. 181 přijatá 29. listopadu 1947 Valným shromážděním OSN o rozdělení Britské mandátní Palestiny na dva státy – na arabský a židovsk ý. Jeruzalém měl mít zvláštní status, tzv. corpus separatum. Město mělo bý t pod mezinárodní správou a nemělo bý t součástí ani jednoho z budoucích států. Tuto rezoluci přijala většina zemí sdružených tehdy v OSN a přijala ji i židovská reprezentace mandátní Palestiny. Všechny arabské a muslimské země, včetně arabské palestinské reprezentace, rezoluci odmítly. Podle plánu se měl Tel Aviv stát hlavním městem budoucího židovského státu. Den po v yhlášení nezávislosti Izraele, tedy 15. května 1948 byl tento napaden čt yřmi armádami sousedních arabských států a Iráku. Začala první izraelsko-arabská válka čili válka za nezávislost. V průběhu bojů vojska Arabské legie (budoucí jordánská armáda) obsadila celý Východní Jeruzalém, tj. Staré Město s Židovskou čtvrtí. Její obyvatelé, kteří ji bránili, byli nuceni nakonec uprchnout a mnozí padli do arabského zajetí.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2018.
Chagall na medailonu PM
Marc Chagall je považován za jednoho z největších malířů zabývajících se duchovní tématikou. Jeho památku oživuje medailon vyražený podle námětu významného českého výtvarníka Jaroslava Bejvla.
Námětov ý rozsah obrazů Marca Chagalla je velmi široký a nelze jej proto jednoznačně kategorizovat. V jeho dí le se často prolínají vzpomínky na dětství, které strávil na venkově nedaleko běloruského Vitebska. Rád zobrazoval scény z cirkusu nebo ze života
kočovných herců, milence vznášející se láskou, život na vesnici. Pomocí štětce a barev
se jeho v ýrazná fantazie pokoušela zachytit viditelné protiklady i duchovní složku bytí.
Ve dvaceti letech se Chagall odstěhoval do Sankt Petěrburgu, kde studoval u impresionisty Nikolaje Konstantinoviče Roericha a později se profesně vzdělával u výtvarníka Leona Baksta.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2013
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU