Otakar Dušek Mistři české numizmatiky
Medailérská tvorba designéra Otakara Duška nezájmem odborné ani laické umělecky zaměřené veřejnosti rozhodně netrpí. Důvodem je originalita, s jakou mostecký rodák přistupuje k řešení daných témat.
Připomeňme si medaili k výročí největší tankové bitvy v historii válek Kursk 1943 raženou legendárním tankem T-34 nebo nápaditě vyřešenou stříbrnou Poctu politickým vězňům umístěnou v betonové krychli, která evokuje vězeňskou celu.
Za své realizace posbíral Otakar Dušek řadu ocenění. To poslední mu letos udělilo holandské Teylers Museum za jeho nezávislou tvorbu. Otakar Dušek působí také jako pedagog, již osmnáct let vyučuje na Vyšší odborné škole a Střední umělecké škole Václava Hollara v Praze.
V únoru letošního roku vám byla v holandském Haarlemu udělena prestižní cena Jaap van der Veena. Předání jste se osobně účastnil, přibližte, jak jste tuto událost vnímal.
Už samotná nominace na tuto cenu byla pro mne něčím neuvěřitelným. To, že mi nakonec byla cena v mezinárodní konkurenci udělena, považuji za obrovský úspěch nejen pro mě, ale i pro Českou republiku. Byl jsem překvapen, jak detailně znají moji práci v zahraničí. To mě opravdu zaskočilo. Jsem totiž zvyklý na český model, kdy práce medailéra prakticky nikoho nezajímá.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012
Jak se dělá mincovna (17) Pamětní mince s hologramem
Mnoho úspěšných lidí o sobě tvrdí, že nejlepší pro úspěch je jít vlastní neprošlapanou cestou a na jejím konci, po lopotných strastech a překonávání překážek, se kýžený úspěch dostaví.
Zpravidla se neříká, jak dlouho snažení trvalo a kolik obětí zmíněný chodec na vlastní cestě musel přinášet. Tuto cestu pro mincovnu jsem nechtěl volit. Jednak jsme měli málo času a přinášet oběti nebylo jaksi v módě. Hledal jsem cestu co nejkratší a úspěchy, které jsme viděli v ostatních mincovnách, byly tak blízko – jen po nich sáhnout. Proč ne, když vše šlo tak nějak úplně samo.
Zvládnutí ražeb oběživa, pamětních stříbrných a zlatých mincí na konci roku 1995 dávalo mincovně velké perspektivy. Navíc šikovně stanovené ceny přinášely výrazné ekonomické efekty. Mincovně se v letech 1994 až 1998 opravdu výborně dařilo. Někdo by řekl, že po takové prudké horečce musí zákonitě přijít vychladnutí. Naštěstí nepřišlo.
Mincovna už všechno uměla a proof ražby zvládala na výbornou. ČNB neváhala svoji spokojenost i fakticky vyjádřit. Koncem roku 1995 s Bižuterií Českou Mincovnou a. s., jak majitelé svoji firmu nechali nově přejmenovat, uzavřela pětiletou smlouvu na výrobu oběživa.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
