Německá platidla po 2. sv. válce (1) 1945–1948
Vlivem politických událostí prošel německý hospodářský systém a s ním spojený
peněžní oběh mnoha dramatickými změnami.
Odlišné postoje někdejších spojenců
a následné rozdělení sfér vlivu po druhé světové válce nakonec vyústilo v rozdělení
země na východní a západní část. Na vývoj, jaký prodělalo právě Západní Německo,
se společně podíváme v následujícím krátkém seriálu, na který později navážeme
specializovanými články o jednotlivých emisích a platidlech.
V této první části se zaměříme na platidla platná na území Německa od května 1945 do měnové reformy 1948. Abychom však pochopili vývoj a vznik těchto bankovek a mincí, musíme se ohlédnout o několik let nazpět.
Krátce po nástupu nacistického režimu započala na území říše řada restriktivních opatření a to nejen politických, ale především hospodářských. Veškeré úsilí nově nastoleného režimu tak směřovalo k jednoznačné orientaci na těžký a zbrojní průmysl společně s rozsáhlým systémem veřejných prací. Rozšiřovaly se tak nejen velké hutní a výrobní závody, ale například se ve značné míře budovaly i nové dálnice a železnice.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013
HERALDIKA NA MINCÍCH A MEDAILÍCH (15) Stará a nová elita
Rychlý ekonomický rozvoj západní a střední Evropy v druhé polovině 19. století postavil národy tvořící habsburskou monarchii, do nové situace.
Ty vyspělejší úspěšně absolvovaly průmyslovou revoluci, která měla i politické důsledky. V českých zemích začalo vlastenectví opouštět kabinety intelektuálů a projektovalo se do politické praxe. Zároveň se měnila jména majitelů zámků a paláců, nad jejichž vraty se vedle starých erbů objevovaly jiné, neznámé a zjevně nové.
Na každé svatbě se najdou klevetníci. Nechyběli ani na té, ze které se roku 1900 čerstvě sezdaná dvojice vracela na velkostatek Chotoviny. Novomanželé už odjeli, ale před chrámem ještě postávali hloučky zvědavců. V jednom zaznívalo: „Té parády, pozlátka a erbů. Nevídáno. A víte-li pak, jak je to s jejich urozeností? Ženich, Ervín Nádherný z Borutína, má urozenost po dědovi, pražském měšťanovi, který si ji koupil teprve roku 1838! A panna nevěsta Ringhofferová? Baronka? Darmo mluvit. První Ringhoffer přišel do Prahy před sto třiceti lety jako kotlářský tovaryš. Tak je to!“ Po překonání krize v sedmdesátých letech se český průmysl a zemědělství rychle vyvinuly na poměrně vysokou úroveň. Jedním z důsledků byl růst národního sebevědomí a z něho plynoucí politické požadavky Čechů a Moravanů. Důležitou společenskou silou se stávali podnikatelé. Ve společnosti začali nahrazovat šlechtu v jejích tradičních pozicích. Avšak také někteří členové vysoké šlechty nový pohyb zachytili a s úspěchem se prosazovali ve sféře velkopodnikání. Na druhé straně také část špičky průmyslnické vrstvy zatoužila po lesku urozenosti a jeho ztělesnění – erbu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2016.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
