100. VÝROČÍ WASHINGTONSKÉ DEKLARACE
500 Kč 2018
Česká národní banka vydala stříbrnou minci u příležitosti 100. výročí vzniku Prohlášení nezávislosti československého národa, které předznamenalo vznik samostatného státu. Pamětní mince v nominální hodnotě 500 korun je k dostání od 17. října 2018.
Prohlášení nezávislosti československého národa, známé také jako Washingtonská deklarace, vzniklo ve dnech 13. až 16. října 1918 a o den později, 17. října 2018, je Tomáš Garrigue Masaryk předal americké vládě a prezidentu Woodrowu Wilsonovi. Deklarace požadovala úplnou samostatnost českého a slovenského národa a spojení Čechů a Slováků v jednom nezávislém státě. Tento základní dokument tehdejšího zahraničního odboje formuloval zásady občanských svobod, vnitřní i zahraniční politiku a státní systém budoucího Československa. To vzniklo jen o 11 dnů později, 28. října 1918. Prohlášení nezávislosti československého národa určené v době svého vzniku především dohodov ým mocnostem vypracovala prozatímní československá vláda. Vytkla v něm hlavní cíle nového státu, ve kterých se distancovala od mírových nabídek ústředních mocností usilujících o kompromisy v otázkách státní samostatnosti Čechů a Slováků.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2019.
Výrobní defekty na mincích (1) Stručný pohled do historie výroby mincí
Mincovní technika je vždy charakteristická pro určité historické období a mění se s technickým pokrokem.
Budeme se proto nejprve zabývat způsoby odpovídajícími dobové technické úrovni, kterými bylo zejména v našich historických zemích v průběhu desíti staletí v mincovnách zajišťováno mincovní dílo. Konečným produktem tohoto souboru na sebe navazujících výrobních činností byla ražená mince.
Mincovní dílo se zjednodušeně řečeno skládalo ze třech základních fází: A - přípravné (příprava mincovního kovu: jeho čištění od zbytkových příměsí z hutní výroby, legování pro získání mincovní slitiny předepsané ryzosti, lití cánů a jejich žíhání), B – mincířské (výroba střížků: zhotovování plátů a jejich úprava klopováním a kvečováním, žíhání a bělení, vážení) a C – pregéřské (ražení mincí). Dříve než se mohlo přistoupit k finální fázi celého náročného technologického procesu tj. k vlastní ražbě mincí, bylo nutné, aby zvláštní, často nezávislá dílna zhotovila a dodala mincovní razidla. Je pochopitelné, že i výroba razidel prošla v průběhu staletí řadou proměn – od puncovní techniky 10. století, přes umělecky vrcholnou dobu rytých obrazů českých denárů 12. století zpět k puncovní technice doby grošové a tolarové až ke strojové výrobě již velmi blízké té dnešní. Pokud se týká vlastní ražby mincí i ona prošla složitým vývojem od ruční ražby přes první jednouché stroje k technicky vyspělým mechanickým ražebním lisům.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
