Úvod do grošového období (11) Padělky, falza, kopie a poklady
Od okamžiku, kdy existují mince, existuje současně i snaha po jejich padělání. Z numismatického hlediska dnes rozlišujeme mincovní padělky a falza.
Zatímco padělek byl zhotoven za účelem obohacení výrobce uvedením padělku do oběhu ve funkci platidla a je tedy dobovým dokladem. nepoctivosti a padělatelství; numismatické falzum bylo zhotoveno v pozdější době a jeho určením je oklamat sběratele. Mincovní padělek
je tedy cenným historickým dokumentem a pramenem, často cennějším než originál padělané mince (srov. např. měděné groše Václava IV.). Naproti tomu falzum je bezcenným produktem nepoctivého jednání.
Vedle padělků a falz existuje ještě třetí kategorie nepůvodních ražeb a jimi jsou kopie a napodobeniny. V případě pražských grošů byla během 20. století v ydána celá řada mincí, které se inspirovaly obrazem pražských grošů nebo pražské groše více či méně obrazově imitovaly. K takov ým kopiím patří např. pamětní kutnohorský groš ražený v období 1. Československé republiky, dále pamětní groše prodávané jako turistický suvenýr ve Vlašském
dvoře v Kutné Hoře (hliníkové odražky si mohli návštěvníci sami v yrazit), of iciální ražby medailového charakteru nebo mince z řady replik středověkých mincí brněnské f irmy Antiquanova medailéra Petra Souška. Tyto repliky se zpravidla obrazem, značkou, často i kovem odlišují zřetelně od originálů. I přesto se ale poměrně často najdou poctiví prodejci, kteří neváhají kopii v ydávat za originál. Zvláště aukční servery jsou takových případů plné – viz také diskuse na sberatel.com.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2012
Stojící panovník a heraldický orel Velmi vzácný pražský dvoutolar Rudolfa II. z roku 1601
Přibližně před rokem jsem na stránkách časopisu M&B (2/2013) numismatickou veřejnost upozornil na unikátní jáchymovskou ražbu – dvoutolar se značkou mincmistra Pavla Hofmanna z roku 1590 typu: poprsí panovníka/ letící „abondiovský“ orel
. Je proto dosti překvapivé, ale o to více pro českou numismatiku důležité, že se v relativně krátké době podařilo podchytit další novou, v numismatické literatuře a odborném tisku dosud nepopsanou, českou dvoutolarovou ražbu.
České dvoutolary z přelomu 16. a 17. století bezpochyby patří mezi velmi vzácně se vyskytující nominály vládní mince v zemích Koruny české. Ve veřejných i soukromých sbírkách jsou tyto mince zastoupeny poměrně zřídka. Ve vybraných věhlasných a známých sbírkách byly zastoupeny celkově asi jen 60 kusy a z toho se v jedné třetině případů jednalo o ražby pocházející z pražské mincovny.2 Není podle mě od věci, nejprve si znovu připomenout pár základních informací souvisejících s tímto vzácným nominálem. K nim především počítám skutečnost, že po odmítnutí říšského mincovního řádu zavedeného v Čechách roku 1561 císařem Ferdinandem I. došlo v českých zemích k návratu k tolarové měně, což bylo ujednáno 28. ledna 1573 na jednání českého sněmu a 17. března 1573 potvrzeno císařem Maximilianem II. Jelikož nebyl ihned vydán nový mincovní řád, byla tolarová ražba zahájena podle mincovního řádu Ferdinanda I. z 30. září 1547.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU