Liberecké poukázky
Nouzová platidla v Sudetech
S koncem druhé světové války se v německém oběhu setkáváme s množstvím zatímních papírových platidel. Nejznámější jsou dnes bankovky po 20 RM vydané v dubnu 1945 Sächsische Staatsbank nebo tzv. Linecké poukázky 10, 50 a 100 RM pro filiálky Reichsbank v Linci, Salcburku a Štýrském Hradci. Příprava podobných platidel se však nevyhnula ani našemu území, kdy by pro oblast Sudet a dolního Slezska byly vydány tzv. liberecké, nebo někdy též Schörnerovy poukázky.
Po přijetí mnichovského diktátu v říjnu 1938 bylo Československo nuceno předat značnou část pohraničí ve prospěch Německa, Polska a Maďarska. Území podstoupené Německu bylo poté převážně začleněno do nově vzniklé Říšské župy Sudety (Reichsgau Sudetenland), která se jak známo, táhla od Českého lesa až po Slezsko na východě. Vzhledem k této geografické poloze byla rozdělena do tří vládních obvodů – Cheb se sídlem v Karlových Varech, Ústí nad Labem a Opavu, které se dále skládaly z venkovských a městských okresů. V čele každého obvodu stál vládní prezident, který podléhal úřadu říšského místodržitele, jehož post zastával až do konce války Konrad Henlein, který současně vykonával i funkci župního vedoucího NSDAP
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2015.
Dovoz sběratelských a uměleckých předmětů ze zemí mimo EU je drahý.
Díky DPH se prodraží až o pětinu.
Přímý dovoz sběratelských předmětů fyzickými osobami ze zemí, které nejsou členy Evropské unie je předmětem dodatečného zdanění. daní z přidané hodnoty ( DPH ). Většina uměleckých a sběratelských předmětů mimo např. knih přitom spadá do vyšší, 19ti procentní sazby.
Co všechno spadá do této kategorie ? Mince, bankovky, sběratelské karty, felaristika, obrazy, grafiky, sochy, prakticky vše co se sbírá.
Kterých zemí se to týká především ? Bohatá nabídka sběratelských a uměleckých předmětů je především na americkém, australském, kanadském, ale i ruském a japonském trhu.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU