NEOBVYKLÁ GREŠLE CÍSAŘE LEOPOLDA I.
s letopočtem 1679 z opolské mincovny
Je všeobecně známé, že slezské grešle1 císaře Leopolda I. (1657–1705) bez jakýchkoli pochyb patří k nejběžnějším drobným vládním mincím druhé poloviny 17. století, jednak z pohledu výskytu v numismatických sbírkách, jednak z pohledu zastoupení v nálezech domácí drobné mince. Existují také výjimky, které se řadí k velkým vzácnostem. Jednou z nich je jedna z níže popsaných grešlí opatřených letopočtem 1679. Bohužel dodnes není k dispozici typologické zpracování slezských grešlí, a proto tento příspěvek přináší alespoň dílčí přehled dosud známých typů a variant těchto bezpochyby zajímavých ražeb.
Postupným probíráním svého archivu, ve kterém mám podchyceny stovky slezských grešlí pocházejících v drtivé většině z vládních mincoven a opatřených letopočty v rozmezí od 1624 až do 1737 (ročníky, ty py, varianty a dobová falza), čas od času objevím nové dosud nepublikované ty py nebo varianty. Výsky t kombinace ozdobných znamének, kterou chci veřejnosti představit, použité na ražbě s letopočtem 1679, nebyl zaznamenán na žádné jiné dnes známé grešli.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2018.
ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (47)
Početní peníze I.
V seriálu o kovových známkách nemohou chybět sběratelsky velmi oblíbené početní peníze. Tzv. vládní tvoří hranici mezi numismatikou a exonumií, soukromé početní peníze či žetony mezi numismatikou a medailistikou. Zastavme se nejprve u prvních.
Počítání „na linkách“ byl způsob provádění matematických operací známý již ve starověku. Sumy se v yjadřovaly kladením kaménků či kostek na desku s liniemi zvanou abakus. Jednotlivé linky měly hodnotu řádů jedniček, desítek, stovek, tisíců atd., mezer y v yjadřovaly poloviny čili pětky, padesátky atp. Znalost této matematické metody přešla jako kulturní dědictví antiky do doby středověku. Zda byla předána z Byzance prostřednictvím křížov ých v ý prav, nebo jinak, o tom se vedou polemiky. Na přelomu vrcholného a pozdního středověku se vyvinuly k tomuto účelu zvláštní pomůcky ražené jako mince z mědi a jejích slitin, početní peníze.1 Jejich pomocí se na abaku vyjadřovaly sumy a různé početní úkony a měly tak důležité místo v obchodních praktikách středověku. Nejstarší početní peníze z konce 12. století byly užívané kupci v Itálii (obr. 1), odtud se obchodem rozšířily v polovině 13. století do Francie, v 14. století se razily v Holandsku a Anglii, později také v Německu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2019.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
