Anomálie na pražských groších Karla IV. (2)
V nedávné době jsem objevil v A ukru pražský groš Karla IV., které mne na první pohled zaujal svou rubní stranou (obr. 1–3).
Na několika místech nedoraženou minci velikosti 27,5 mm, poměrně značné hmotnosti 3,45 g, lze podle obrazu svatováclavské koruny, typu písma, dělicích znamének a částečně i obrazu českého lva jednoznačně určit jako typ V. a (PINTA, Václav: Nejnovější typologický a chronologický rozbor pražských grošů Karla IV., Časopis Mince&Bankovky 3/2010), tedy jako ražbu z let 1370–1378.
Karlovy pražské groše tohoto údobí se vyskytují poměrně hojně. Bývají hůře čitelné hlavně proto, že k jejich ražbě byly používány také opotřebované nebo opravované razicí kolky. Na těchto groších z konce Karlovy vlády lze také častěji vidět stopy opotřebení, které pravděpodobně způsobil jejich delší oběh.
Lícní strana prezentovaného Karlova groše je naprosto běžná. Od známých ražeb tohoto údobí se ale podstatně liší detailem obrazu hlavy českého lva na rubní straně (obr. 3). Hlava má totiž jinou ikonografii než ostatní groše tohoto typu. Její obraz působí poněkud robustnějším dojmem, je hrubší struktury a v jiném sklonu k tělu, spíše v poloze mírně nachýlené, čelistí dolů. Tímto vzniká dojem, že postava lva je poněkud nahrbená. Zbytek obrazu lva, jeho tělo (pokud je vůbec možné jej porovnávat vzhledem k nečitelnosti „měsíčků“), tvar nohou, i vzhled ocasu lva již plně odpovídá grošům tohoto údobí. Jinými slovy řečeno: tato hlava lva k vyobrazenému tělu nepatří.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2011
SOVEREIGN 2017
200 let od zavedení sovereignu
1. července 2017 oslavila Velká Británie 200 let od znovuzavedení zlaté mince v hodnotě 20 šilinků: sovereignu. Sovereign se během své moderní existence stal jedním ze symbolů Británie, celosvětově obchodovanou mincí a žádaným nominálem pro sběratele. Royal Mint uctila toto výročí kolekcí sovereignů, která se vrací k původnímu reversu Benedetta Pistrucciho z roku 1817.
Sovereign
Příběh sovereignu začal před více jak pěti stoletími za vlády Jindřicha VII. Po roce 1604 následovala dlouhá pauza, kdy zlatým mincím vládla guinea. Napoleonské války a nedostatek stříbrného oběživa přiměly v letech 1816–1817 Británii k provedení rozsáhlé mincovní reformy. Royal Mint se přestěhovala do nové lokality na Tower Hill a dočkala se nových parou poháněných strojů. Byl zaveden zlatý standard a na scéně se objevily nové nominály. Jednou z klíčových změn bylo znovuzavedení mince v hodnotě 20 šilinků, označované jako pound neboli sovereign. Protože měl sovereign obíhat po boku 21 šilinkové guiney, bylo třeba, aby se dostatečně odlišoval.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2017.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
