Světové investiční mince (9) American Buffalo
Investiční zlato je díky své schopnosti uchovávat vysokou hodnotu v malém objemu oblíbené prakticky po celém světě.
Vedle poněkud uniformních slitků je dodáváno také ve formě ražených mincí. V tomto dílu seriálu, který mapuje nejslavnější investiční mince světa, se vrátíme za Atlantik, kde vzniká slavný titul American Buffalo.
Minci Buffalo zdobí na obou stranách dva výrazné motivy. Na rubu je to bizon, zvíře tak typické pro severoamerický kontinent, podle něhož také platidlo dostalo svůj název. Pod opisem UNITES STATES OF AMERICA je uvedeno latinské rčení E PLURIBUS UNUM (z mnohého jeden), které Američané přijali za své a jež se dá vykládat jako známá moudrost „v jednotě je síla“. Ve spodní části nechybí slogan IN GOD WE TRUST (věříme v Boha).
Symbolem lícní strany je pak profil indiánského náčelníka, který je doplněn nápisem Liberty (svoboda). Motiv se objevil už na americké niklové minci z roku 1913, jeho autorem byl proslulý sochař James Earle Fraser. Údajně se inspiroval skutečným indiánským náčelníkem, o kterého se ovšem jednalo, dnes není zcela zřejmé.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2014.
NÁRODNÍ BANKA ČESKOSLOVENSKÁ 90. výročí vzniku
Vyhlášením nezávislosti přestala Rakousko-Uherská banka (RUB) vykonávat funkci emisního úřadu na odtrženém území Slovenska a Českých zemí.
Plynulost peněžního oběhu v prvních letech zajišťoval Bankovní úřad ministerstva financí (BÚMF), který byl následně roku 1926 nahrazen nově vzniklou Národní bankou Československou, jejíž devadesáté výročí vzniku si letos připomínáme.
Rakousko-Uhersko se koncem, války stále více potýkalo nejen s narůstajícím množstvím nekrytého oběživa, ale i vysokým zadlužením. Pro krytí vládních výdajů byl stát nucen stáhnout z RUB nejen většinu zlatých zásob, ale díky válečným půjčkám vzrostl i dluh vlády u domácích a zahraničních věřitelů. Celkem došlo k emisi 21 válečných půjček, z nichž 8 bylo rakouských a 13 uherských o celkové hodnotě 54 mld. K. Určitý problém představoval mimo jiné i dluh na devizovém trhu vůči zahraničním věřitelům, které rovněž po zániku Rakousko-Uherska přešly na nástupnické státy. Uvolněná měnová politika měla dále za následek, že zatímco v červenci 1914 představoval zlatý poklad1 Rakousko-Uherské banky 1,589 mld. K a množství papírových peněz v oběhu 2,129 mld. K, tak koncem války se zlatý poklad snížil na pouhých 342 mil. K, zatímco množství bankovek vzrostlo až na 30,68 mld. K. Zlaté krytí tak během pouhých čtyř let pokleslo z původních 74 % na 1,11 %.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2016.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
