TAIWAN
Notafilické poznámky
Tchaj-wan (též Formosa, 臺灣; 台湾, hanyu pinyin Táiwān [ dále v textu Taiwan] , tongyong pinyin Táiwan, Wade-Giles T‘ai-wan, tchajwansky Tâi-oân) je ostrov v jihovýchodní Asii, jenž je spolu s několika dalšími menšími ostrovy součástí Čínské republiky.
Čínská republika, mezinárodně nazývaná jako Republic of China (Taiwan), s mezinárodním kódem ROC je stát všeobecně známý po roce 1949 pod názvem Tchaj-wan. Většina území ostrova tvoří spolu s Peskadorskými ostrovy čínskou provincii Tchaj-wan. Název dle některých historiků je odvozen od pojmenování oblasti dnešního Tchaj-nanu domorodým kmenem Siraya. Fonetický přepis se postupně začal používat pro pojmenování celého ostrova. Portugalci, kteří Tchaj-wan objevili, mu dali jméno Ilha Formosa, což v překladu znamená Krásný ostrov; toto označení se částečně udrželo dodnes.
Na území ostrova Taiwan je měnový monetární systém tzv. tchajwanského dolaru, respektive oficiálním názvem nového tchajwanského dolaru (新臺幣 nebo 新台幣).Podle ISO 4217 je zkratkou měny TWD, která se však mění v široké míře v používaný symbol NT$. Měna je vydávána jednak centrální bankou Čínské republiky (Peoples Bank of China), ale také tchajwanskou bankou (Bank of Taiwan).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2017.
Výrobní defekty na mincích (2)
V první části této mini série byly popsány jednotlivé fáze mincovní výroby od přípravy a zpracování mincovního kovu až po realizaci finálního produktu tj. ražbu mince.
Ve stručnosti byly představeny základní technologické postupy a operace včetně používaného mincovního nářadí a strojního zařízení. Cílem bylo vytvořit jakousi informační základnu, na kterou bude navázáno v dalším textu.
Výrobní defekty postřehnutelné na mincovních ražbách mohou mít řadu rozdílných podob. Tyto chyby v mincovně vznikaly v různých etapách výrobního procesu a mají řadu příčin. Jak bylo uvedeno na úvod I. části tohoto pojednání (viz časopis M&B 5/2014) skládalo se mincovní dílo ze tří základních fází. Zastavme se u prvních dvou – přípravné (příprava mincovního kovu: jeho čištění od zbytkových příměsí z hutní výroby, legování pro získání mincovní slitiny předepsané ryzosti, lití cánů a jejich žíhání) a mincířské (výroba střížků: zhotovování plátů a jejich úprava klopováním a kvečováním, žíhání a bělení, vážení). Vady vzniklé během přípravy mincovního kovu jsou dány zpravidla nedokonalostí tavby, postupů čištění a odlévání mincovního kovu. Svůj vliv měly i do jisté míry omezené možnosti dostupných kontrolních metod. Důležité také bylo nastavení kritérií pro hodnocení finálního výrobku, tedy vymezení toho, co ještě nebylo důvodem k vyřazení mince mezi vadné kusy (zmetky). Z dochovaného numismatického materiálu je dobře patrné, jak asi mohla tato kritéria vypadat. Vše samozřejmě záviselo také na době, kdy se ražba realizovala.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
