Bílé peníze Vladislava II. Jagellonského Stručný úvod do problematiky
Za vlády Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) se v roce 1483 v kutnohorské mincovně začalo s ražbou nového nominálu, a to bílého peníze.
Tato mince se následně, s určitými přestávkami, razila po dobu více než 130 let až do období protihabsburského stavovského povstání (1618–1620).
Přestože se mincovnictví Vladislava II. Jagellonského těší poměrně značnému zájmu numismatiků, pro jeho bílé peníze to neplatí. Ty stojí jednoznačně ve stínu
Vladislavových pražských grošů. Z tohoto důvodu nepřekvapí, že současná věda postrádá jejich moderní komplexní typologický rozbor, který nahrazují sice kvalitní, ale v ně
kterých ohledech zastaralé práce Karla Castelina. Navzdory jeho publikovaným příspěvkům se při popisech pozdějších nálezů setkáváme nezřídka jen s informací o počtu bílých
penízů v daném souboru, aniž by jim byla věnována nějaká další pozornost. O určitý koncepční posun ve studiu bílých penízů se dále pokusili již jen Jaroslav Šůla a Karel Peukert a nověji se jim věnoval Jiří Chvojka.
Již Emanuel Leminger konstatoval, že s ražbou bílých penízů, označovaných také jako denáry české, se započalo v pondělí před sv. Řehořem čili 10. března roku 1483. Jakost nového nominálu byla stanovena na sedm lotů (438/1000) a jeho hodnota na jednu sedminu pražského groše, resp. na dva malé (černé) peníze. Jako tyto nejstarší bílé peníze jsou v literatuře tradičně uváděny dvoustranné mince, které na lícní straně nesou obraz českého lva.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2014.
ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (41)
Karlovarské účelové známky I.
Seriál Ze světa kovových známek se tímto pokračováním posouvá do další fáze, kde bude pozornost zaměřena na účelové známky určitých regionů a větších měst. Cílem není kompletní dokumentace známek daných oblastí. Při výběru bude kladen důraz na ražby, které dokládají specifika daného města, nebo na známky charakteristické pro určitou oblast.
Karlovy Vary jsou z pohledu numismatiky nesporně zajímavým městem. V letech 1848–1849 zde byla vydána nouzová převážně papírová platidla, jež měla kompenzovat přechodný nedostatek drobného oběživa. K další emisi nouzových platidel v Karlových Varech došlo za 70 let po v yhlášení Československé republiky. Vydání papírových nouzovek s datem 10. 11. 1918 mělo politický podtext a signalizovalo do světa příslušnost Karlových Varů k provincii Deutschböhmen provolané 29. října 1918. Papírová nouzová platidla z obou v ýše zmíněných období byla opakovaně uveřejňována a jsou tak sběratelům dobře známá. V Karlových Varech se užívaly i některé druhy účelových známek, kterým však na rozdíl od karlovarských nouzovek byla dosud věnována minimální pozornost. Vydala je pohostinská a lázeňská zařízení, podniky, obchodníci, konzumy i jednotlivci. Zastavme se u některých karlovarských ražeb blíže.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2018.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
