10 $ 2018
První vertikálně–vertikální bankovka Kanady Nominace na bankovku roku 2018
V listopadu 2018 (19. 11. 2018) vydala kanadská centrální banka (Bank of Canada/Banque du Canada) polymerovou bankovku o nominální hodnotě 10 kanadských dolarů (ISO kód CAD; CAD$; $). Jedná se, co do kolorizace, o shodnou bankovku, která byla emitována v roce 2017 (Pick#112a) a s kterou má také shodnou velikost (152 x 70 mm). Bankovka, jako první v historii Kanady má vertikálně – vertikální poziční uspořádání.
Při oficiálním uvedení do oběhu byla přítomna sestra (Vanda Robson) Violy Desmondové (1914–1965), jejíž portrét je nosným motivem na aversu bankovky. Pokud jde o revers, ten zobrazuje budovu Kanadského muzea lidských práv ve Winnipegu (Canadian Museum of Human Rights). Bankovka je vybavena na rozdíl od Pick#112a dvěma transparentními okny, z nichž jedno ze strany reversu obsahuje polygram. Toto okno má podobu kanadského javorového listu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2019.
Revoluce 1848–1849 Doplněk k problematice
Přibližně před půl rokem jsem ve svém článku na stránkách časopisu M&B (1/2014) seznámil čtenáře v základních rysech s údaji o mincích a papírových platidlech vydaných v revolučních letech 1848–1849 na území celé habsburské monarchie,..
Přibližně před půl rokem jsem ve svém článku na stránkách časopisu M&B (1/2014) seznámil čtenáře v základních rysech s údaji o mincích a papírových platidlech vydaných v revolučních letech 1848–1849 na území celé habsburské monarchie, a to v kontextu sledu historických událostí. Článek nezůstal bez čtenářského ohlasu, a proto jsem se rozhodl zejména na základě připomínky našeho předního odborníka v oboru českých účelových známek, nouzových mincí a nouzových platidel charakteru mincí pana Marka Cajthamla, své pojednání doplnit a upřesnit.
Kolega Cajthaml mě upozornil na jednu nesrovnalost, která vznikla (jak jsem zjistil při následné kontrole) vypadnutím části textu ještě před předáním rukopisných podkladů do redakce časopisu M&B. V článku jsem totiž v kapitole věnované revoluci v Rakousku a v Čechách uvedl – cituji: „Obce, panství, obchodníci, řemeslníci ap. začaly svépomocí vydávat vlastní krejcarové hodnoty převážně z papíru (ale i z jiných materiálů jako kov, kůže, textil, ...), jež zněly na konvenční měnu.“ Připomínka Marka Cajthamla se týkala toho, že ve skutečnosti privátní nouzová platidla vydávaná v revolučním období 1848–1850 zněla nejen na konvenční měnu, nýbrž i na měnu vídeňskou. Obě měny totiž, jak konvenční, tak i vídeňská, byly podle císařských výnosů po mnoho let v platnosti současně (viz. časopis M&B 6/2012 a 6/2013). Čtenářům se proto touto cestou omlouvám a v následujících řádcích svou chybu napravím s tím, že přidám další informace, na které v původním článku s ohledem na jeho celkové zaměření nebyl prostor.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
