MINCOVNÍ DEPOT Z VAMBERKA
Nová numismatická publikace
Již v roce 1923 došlo v osadě Zářečí, která dnes tvoří část města Vamberk, k nálezu údajně více než tří kilogramů mincí. Depot nalezl pan Josef Poborský během kopání půdy při oplocování pozemku v místech u později postaveného domu č. 610 čili v prostoru poblíž dnešní Janáčkovy ulice.
Zakopány byly v hliněné nádobě a plátěné textilii, ale keramická schránka i textilní obal byly bohužel později zahozeny. Ani mincovní složka se do současnosti nezachovala v celistvosti. Zdá se jako pravděpodobné, že nálezce mince po objevu rozdával či rozprodával zájemcům. Některé ražby se dostaly také do veřejných sbírek. Jednu část souboru získalo tehdy existující muzeum v Kostelci nad Orlicí, jiné mince zakoupilo muzeum ve Vamberku. Za různých okolností byly obě části depotu později předány do dnešního Muzea východních Čech v Hradci Králové. Nyní zde přechovávaný a spolehlivě identifikovaný materiál, který můžeme s tímto nálezem spojit, představuje 2482 mincí. Jedná se především o české bílé peníze Vladislava II. Jagellonského (1471–1516 – 2065 ks, bez padělků a sporných ražeb) a Ludvíka Jagellonského (1516–1526 – 364 ks, bez padělků a sporných ražeb).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2019.
PRAŽSKÉ TŘÍKREJCARY
se značkou mincmistra Tobiáše Schustera a jeho ženy Doroty (příspěvek k typologii vládních ražeb císaře Ferdinanda II.)
Před pár lety jsem v několika svých příspěvcích k problematice českých ražeb císaře Ferdinanda II. předeslal, že toto období českého mincovnictví může být ještě dlouho poměrně bohatým zdrojem nových dílčích poznatků, které bude možné v budoucnu využít při vytváření komplexního soupisu českých ražeb – tzv. „Corpus Nummorum Bohemicorum“.
Tobiáš Schuster pocházel ze zámožného patricijského rodu Schusterů. Jeho otec Jan Schuster byl dlouhá léta zemským prubířem kovů. Dne 16. září 1608 byla rodina Schusterů povýšena do stavu tzv. erbovních měšťanů a Janu Schusterovi byl císařem Rudolfem II. udělen znak a predikát „z Goldburgu“. Erbovní znamení, umístěné v modrém kolčím štítu, má podle Adolfa Karlovského vztah k rodové řemeslné tradici. Znamení tvoří na zlatém trojvrší dvě koule nad sebou, spodní stříbrná, vrchní zlatá. Přikryvadla jsou vpravo černá, vlevo stříbrná oboustranně zlatě podšitá. Přílba na štítu je opatřena korunou. V klenotu je z koruny rostoucí stříbrný nekorunovaný dvouocasý lev, držící v pozdvižené pravé přední tlapě zlato-černě podélně pruhovaný prapor. (obr. 1) Další erbovní list byl udělen 10. listopadu 1627 bratrovi Tobiáše Schustera, pozdějšímu primátorovi Karlu Felixovi Schusterovi z Goldburgu. V tomto případě se patrně jednalo o tzv. polepšení erbu tím, že u měšťanských erbů obvyklá přílba kolčí byla nahrazena otevřenou přilbou turnajovou (mřížkovou).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2019.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
