Ze světa kovových známek (16) Materiály účelových známek (1)
Jedním z problémů, které doprovází systematické studium účelových známek,
je v některých případech přesné určení kovů či slitin užitých k jejich výrobě.
Jednalo až na nepatrné výjimky o ražby z obecných kovů, jejichž chemické složení, na rozdíl od soudobých mincí, nebylo většinou zaznamenáno. Stanovit kov jednoduše rentgenofluorescenční analýzou (RFA) je pro současnou malou dostupnost a nákladnost této metody pro šetření tisíců ve sbírkách rozptýlených účelových známek zatím nemyslitelné.
Kov všech starších známek s majoritním podílem mědi byl v literatuře 19. století označen za měď nebo zkratkou Æ latinského slova aes s neurčitým významem kov, měď, bronz (spěž). Nemáme tak nikdy jistotu, jde-li o měděné nebo bronzové ražby či dokonce mosaz. K podobnému dilematu dochází u známek z cínu, olova a jejich slitin a u známek z bílého kovu připomínajícího stříbro. Ničím nepodložené často nesprávné odhady sběratelů a sestavovatelů aukčních katalogů vnášejí do problematiky materiálů účelových známek pouze chaos, protože rozdílné údaje o kovech známek vzbuzují mylné domněnky o více materiálových modifikacích, i když jde zpravidla o jednu ražbu. U známek ražených ve 20. století je situace již jasnější. Nabídkové katalogy ražebny Karnet a Kyselý zmiňují k ražbě známek užívané kovy, žižkovská firma razila z mědi, mosazi, poniklovaného zinku a hliníku. Uveďme, jaké kovy a slitiny se používaly při výrobě našich účelových známek.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013
Mincovnictví USA: 13 kolonií v 17. století
Když se roku 1607 Jamestown stal první stálou osadou anglických kolonistů, byla Severní Amerika nebezpečnou divočinou.
Na východním pobřeží postupně vzniklo třináct kolonií, které se měly později stát základem USA. Jejich obyvatelé během 17. století urazili dlouhou cestu od bobřích kůží až po první vlastní mince.
Tabák a wampum: komoditní měna
Nově zakládané osady potřebovaly pro své další přežití a rozvoj nakupovat zásoby a vybavení přivážené loďmi z Anglie. Když roku 1630 dorazili puritáni do Massachusetts, obchod zde probíhal s pomocí barteru. Transakce s pomocí komodit, jako byly pytle s obilím nebo dobytek, byly obtížné a cena hotových peněz prudce rostla. V nouzi bylo roku 1635 povoleno platit střelivem do mušket, v kurzu 1 kule za farthing. Jednotlivé kolonie si stanovily své směnné kurzy komodit a výrobků, čímž se obchodování stalo ještě nepřehlednější. Na jihu byl komoditním platidlem tabák. Ten se stal roku 1619 oficiální měnou Virginie a hlavním artiklem byl i v Marylandu, New Jersey a obou Karolínách. Mezi platidla se na jihu počítaly i nedostatkové železné hřebíky, kvůli kterým se často zapalovaly opuštěné domy. S dalším rozvojem kolonií se komoditní měna ukázala nepraktickou kvůli podvodům s kvalitou a velkými nároky na prostor při skladování. Novou náhradou za mince se měla stát tradiční ozdoba Indiánů.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
