Anomálie na pražských groších Karla IV. (3) Písmo a chyby v opisech na pražských groších Karla IV.
Pražské groše lze časově třídit i podle typu a charakteru písma. Chce to však jistou míru zkušenosti.
V ustálené kresbě gotické majuskule je totiž daleko obtížnější postřehnout jeho individuální rozdíly než u ostatních prvků mincovního obrazu. U Karlových grošů, na rozdíl od grošů Václava II. a Jana Lucemburského, je situace ztížena tím, že oboustranně dobře čitelné ražby jsou poměrně vzácné.
Tuto problematiku již v minulosti správně zhodnotil Karel Chaura, když napsal: „Smolík při popisu grošů neudává velikost a praví, že groše Karla IV. jsou většinou špatně zachovalé, což dlužno opraviti v tom smyslu, že jsou špatně ražené. Nejasnost rázu byla zaviněna jednak tenkým střížkem, hlavně však rychlou a nedbalou prací mincířů (pregéřů) a nikoli špatnou zachovalostí, kterou by způsobovalo opotřebování povrchu mince dlouhým oběhem, čímž by poklesla i váha grošů.“
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011
MINCOVNÍ DEPOT Z VAMBERKA
Nová numismatická publikace
Již v roce 1923 došlo v osadě Zářečí, která dnes tvoří část města Vamberk, k nálezu údajně více než tří kilogramů mincí. Depot nalezl pan Josef Poborský během kopání půdy při oplocování pozemku v místech u později postaveného domu č. 610 čili v prostoru poblíž dnešní Janáčkovy ulice.
Zakopány byly v hliněné nádobě a plátěné textilii, ale keramická schránka i textilní obal byly bohužel později zahozeny. Ani mincovní složka se do současnosti nezachovala v celistvosti. Zdá se jako pravděpodobné, že nálezce mince po objevu rozdával či rozprodával zájemcům. Některé ražby se dostaly také do veřejných sbírek. Jednu část souboru získalo tehdy existující muzeum v Kostelci nad Orlicí, jiné mince zakoupilo muzeum ve Vamberku. Za různých okolností byly obě části depotu později předány do dnešního Muzea východních Čech v Hradci Králové. Nyní zde přechovávaný a spolehlivě identifikovaný materiál, který můžeme s tímto nálezem spojit, představuje 2482 mincí. Jedná se především o české bílé peníze Vladislava II. Jagellonského (1471–1516 – 2065 ks, bez padělků a sporných ražeb) a Ludvíka Jagellonského (1516–1526 – 364 ks, bez padělků a sporných ražeb).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2019.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU