Depot mincí
a slitkového stříbra z Radíkovic
Na poli u obce Radíkovice, která se nachází přibližně 10 km západně od Hradce Králové, došlo na konci listopadu 2011 k objevu první části hromadného depotu brakteátových a denárových mincí a slitkového kovu. Nálezce si svůj objev nenechal pro sebe, ale poctivě jej nahlásil v Muzeu východních Čech v Hradci Králové. Díky tomu se radíkovický depot nezařadil do skupiny nálezů, jež byly zatajeny a následně nezřídka rozprodány, jak nás o tom příležitostně informují sdělovací prostředky.
Protože mince byly rozvlečeny na větší ploše, proběhl na nálezové lokalitě po ohlášení opakovaně průzkum za pomoci detektoru kovů. Při těchto dohledávkách byly nalézány další ražby. Zároveň zde proběhl sběr nemincovního materiálu a ze zkoumané plochy bylo shromážděno mj. přes 1300 zlomků keramiky. Depot je v současné době uložen v numismatické sbírce královéhradeckého muzea (354 invent. čísel; N/N 22346 až N/N 22634 a N/N 23052 až N/N 23116) a ostatní artefakty jsou součástí jeho sbírky archeologické.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2015.
Vojevůdce na papíře Jan Žižka na bankovkách
Vděčným motivem našich domácích bankovek vždy byly významné osobnosti naší bohaté historie. Jednou z nejčastěji vyobrazovaných postav je tak vedle Tomáše Garrigue Masaryka především Jan Žižka z Trocnova.
Už v době národního obrození a zejména během první republiky vzrostl velký zájem o husitství a osobnosti s ním spojené. Velmi silně se k husitské tradici hlásily především československé legie, kde zejména v Rusku působilo hned několik pluků nesoucí jméno tohoto našeho předního vojevůdce. Po válce na téma husitství vznikla i celá řada knih, z nichž jednou z nejvýznamnějších je známá trilogie od Josefa Pekaře Žižka a jeho doba.
Vrcholem prvorepublikové oslavy legionářské tradice měl být také vítkovský památník, dokončený byl ale až po druhé světové válce. Zde stojící socha Jana Žižky je dodnes
jednou z největších jezdeckých soch v Evropě. Velký rozmach zájmu o Žižku a husitství jako takové zaznamenáváme po druhé světové válce a především v padesátých a šedesátých letech, tedy v době kdy tuto část naší historie zneužili komunisté ke své propagandě.
Je ovšem nutno podotknout, že vedle mnoha řádů, plaket a vyznamenání, vznikají i odborné a dodnes nepřekonané publikace například ta od F. M. Bartoše. Ve všeobecně panujícím zájmu o husitství tak není divu, že se toto téma přeneslo i na nově vznikající papírová platidla.
Během více jak čtyřicetileté vlády komunistického režimu se tak vydaly hned čtyři vzory bankovek nesoucí Žižkův por trét.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2012
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
