Žichlický nález Nový rozbor pražských grošů Karla IV.
V Žichlicích1 – již zaniklé osadě která se nacházela východně od Teplic, byla na jaře roku 1950 objevena při srovnávání dvora u domu čp. 9 hliněná nádobka s pražskými groši ze 14. století.
Zásluhou pana J. Pěčka dlouholetého předsedy pobočky Numismatické společnosti čsl. v Teplicích se podařilo zachytit celkem 285 celých a 5 zlomků mincí Jana Lucemburského, Karla IV. a Václava IV., které byly předány ke zpracování do numismatického oddělení Národního muzea v Praze2. Z nádobky byl zachráněn pouze jediný střep o velikosti 37 x 30 mm, který pochází patrně z místa největší baňatosti (břicha).
Žichlický grošový nález byl zpracován a publikován Pavlem Radoměrským3. Jeho práci ztěžovala hlavně špatná čitelnost pražských grošů pro tento úsek českého mincovnictví typická, s „nedbalou“ mělkou ražbou nebo ražbou na nerovných střížcích, což pravděpodobně urychlilo i proces jejich otěru oběhem. Samostatné chronologie Janových, Karlových ani Václavových grošů v době rozboru tohoto nálezu ještě nebyly známy a proto nálezové mince P. Radoměrský určoval podle základního díla Josefa Smolíka4. Jednotlivé typy pražských grošů žichlického nálezu ale také porovnal s groši objevenými v depotu podobného charakteru, z Kamenu u Tábora5. Těžištěm žichlického nálezu byly pražské groše Václava IV. (1378-1419). Hlavně z nepřítomnosti Václavových grošů se značkou „čtyřlistý kvítek“, která byla zastoupena několika kusy v nálezu z Kamene a dalších aspektů usoudil na uložení žichlického pokladu do země ještě za života Václava IV. Bylo by jistě přínosné zabývat se také novým rozborem Václavových grošů, který nám v současnosti umožňuje chronologie Jiřího Hány6.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2011
Koruna českých králů na rakouské minci 100 euro 2011
Být to o něco dříve, zapadl by tento článek přesně do konceptu našeho veletržního speciálu, který se věnoval z velké části Svatováclavské koruně.
Rakouská mincovna už od roku 200 vydává sérii 100eurových mincí, na nichž se objevují koruny, jež zdobily hlavy habsburských panovníků. Po koruně Svaté říše římské, rakouské arcivévodské a uherské Svatoštěpánské přichází na řadu koruna českých králů. A tak se symbol české státnosti objevuje na zahraniční minci.
Dne 10. listopadu se na půdě rakouského velvyslanectví v Praze sešla zvláštní společnost. Rakouský velvyslanec Ferdinand Trautmannsdorf uvítal generálního ředitele Münze Österreich pana Gerharda Starsiche a předsedu představenstva České Mincovny Karla Zoubka. Ti se zde sešli, aby novinářům (a potažmo čtenářům) představili zvláštní novinku. Unikátní projekt spojil tuzemskou mincovnu s jejím rakouským protějškem, jenž se pyšní osmisetletou tradicí a světovým věhlasem. Z mincovních dílen vzešly zlatá rakouská mince s podobiznou Rudolfa II. a stříbrná medaile s motivem knížete Václava.
Z dílny Münze Österreich pochází zlatá mince obsahující 16 gramů čistého zlata. Lícová strana nese motiv Svatováclavské koruny a nominální hodnotu. V opisu najdeme název státu (Republik Österreich – Rakouská republika) a popis klenotu – Wenzelskrone (doslova Václavská koruna).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2012
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU