FINANČNÍ POMĚRY V OLOMOUCI na počátku 15. století ve světle židovského rejstříku
Studiu veřejných financí se v posledních letech věnuje v Evropě značná pozornost.
Důležitá úloha zde náleží městu a postavení městských elit, které dnes stejně jako v minulosti ovlivňují způsob vedení městských financí, zejména městských fiskálních systémů. Prostor pro jiné prostředníky finanční politiky ve městě závisí pak na tom, nakolik jsou městské elity schopny monopolizovat vládu nad městem.
Politické a ekonomické problémy Moravského markrabství v 15. století měly nepříznivý dopad nejen na samotný fiskální systém, zejména vypisováním nových daní a zvyšováním daňového břemene k pokrytí rostoucího městského veřejného dluhu. Finanční krize, bankroty a finanční reformy měly také dopad na účast měšťanů a cechů při provádění městské fiskální politiky, jež byla spojena s politickou emancipací městského stavu. Obecně platí, že finanční krize se objeví tehdy, když strukturální výdaje převýší běžné fiskální příjmy a znemožní půjčit si peníze na pokrytí běžných finančních závazků. Dopad krize na veřejné finance a jejich správu spočívá pak v tom, že město je nuceno využít svých finančních rezerv. Tento neustále rostoucí tlak na městské finance vedl v minulosti ke zvyšování nepřímých daní nutných na pokrytí vzniklého dluhu způsobeného prodejem ročních rent.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2016.
Drobná mince doby grošové Sběratelský tip pro náročnější
V Kronice zbraslavské se dočítáme, že král Václav II. poslal roku 1300 své vyslance do Florencie, a do Čech odtud povolal tři pečlivé odborníky znalé mincovního díla, u kterých byla záruka, že mohou realizovat jeho plán.
V Kronice zbraslavské se dočítáme, že král Václav II. poslal roku 1300 své vyslance do Florencie, a do Čech odtud povolal tři pečlivé odborníky, Reinharda, Alfarda a Cynona Lombardského, muže znalé mincovního díla, u kterých byla záruka, že mohou realizovat jeho plán: „…aby lid měl s ním vzájemně jednu společnou minci, protože se totiž sdílejí o jednoho krále a jedno království. A tak byla léta Páně 1300 v měsíci červenci zavedena mince grošů pražských a malých penízků, jichž jde na groš dvanáct, a každý peníz byl označen jménem Václava, který jej zavedl.“
Před touto mincovní reformou docházelo k časté a škodlivé obměně mincí, která neprospívala poddaným ani obchodníkům. Kronikář k tomuto období poznamenal: „… protože denár, který byl včera a předevčírem dobrý a platný, po několika dnech přestal být k potřebě.“
Královská mincovna vznikla v Kutné Hoře v souvislosti s mincovní reformou. V tamním Vlašském dvoře byl vybudován významný středověký podnik, který novou minci začal v yrábět a založil na ní na dobu více než dvou set let slávu českého mincovnictví. Tzv. pražský groš a jeho díly původně zvané parvi (později nazý vané peníze) se staly finanční oporou českého království a postupně získávaly stále větší oblíbenost i uplatnění v zahraničí. Nejenže byly pražské groše všude v Evropě přijímány, ale podle jejich vzoru i napodobovány jinými evropskými mincovními systémy a to zejména v Míšni, Polsku, Hesensku, v Uhrách i v jiných zemích.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
