Peníze, nebo život? Interaktivní výstava
Možná vaše děti nebo vnoučata nechápou vaši vášeň pro sbírání peněz všeho druhu. To proto, že nevědí, co všechno peníze v životě znamenají.
Muzeum hlavního města Prahy přišlo s projektem, díky němuž by se situace mohla trochu změnit. Výstava o penězích, na které si mohou především hrát, možná v jejich srdcích probudí sběratelského ducha. A o dědice sbírky budete mít postaráno.
Výstava Peníze, nebo život? funguje jako hra. Při vstupu děti dostanou svoji osobní spořicí kartu, na kterou se jim načte malý virtuální kapitál. Tyto peníze pak používají na různých stanovištích výstavy a během hry se seznamují s důležitými situacemi souvisejícími s penězi. Ty můžou na jednotlivých místech vydělávat, měnit, spořit, investovat či darovat na prospěšnou věc.
Na multimediálních kvízových stanicích si děti zase ověří své nově nabyté znalosti. Smyslem výstavy je dětem nejen ukázat funkci peněz v naší společnosti, ale také to, že je důležité s nimi zodpovědně hospodařit a že ne všechno lze za peníze koupit.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2013.
KRVAVÉ AFRICKÉ ZLATO
Krugerrand
V roce 2017 oslavil své 50. výročí jihoafrický . Ražbě nejstarší zlaté investiční mince předcházela největší zlatá horečka světa, válka a tvrdé politické boje. dokázal ovládnout mezinárodní trhy s drahými kovy, aby se v 80. letech stal obětí ekonomických sankcí. Jeho úspěch inspiroval další státy k ražbě zlatých investičních mincí.
Zlatá horečka a Búrská válka
Historie u začíná roku 1884 pr vním nálezem zlata ve Witwatersrandu, kvarcitovém hřebenu táhnoucím se 60 mil od východu k západu severně od Johannesburgu. V čer venci 1886 nalezl George Harrison na farmě v Langlaagte hlavní žílu a přihlásil svůj zábor u vlády Suid Afrikaanse Republiek. Začala největší zlatá horečka na světě. Zpráv y o nálezu se rychle rozšířily a do Jižní Afriky zamířili prospektoři od Austrálie po Kalifornii. Vše probíhalo několik let poklidně, ale prezident Jihoafrické republiky (často označované jako Transvaal) Paul Kruger měl obav y, že přicházející cizinci brzy přev ýší počtem původní búrské osadníky. Byly uvaleny v ysoké daně na dynamit prodávaný cizincům, ale to pouze pobouřilo horníky a dalo Britům záminku zabrat zlatonosná pole pro sebe. Konflikt vyeskaloval v Druhou Búrskou válku, která skončila kapitulací Búrů roku 1902. Britské impérium anektovalo nezávislé búrské republiky Transvaal a Oranžský svobodný stát a desítky tisíc vzpurných Búrů a jejich rodin uvěznilo v koncentračních táborech.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2018.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU