200. VÝROČÍ ZALOŽENÍ NÁRODNÍHO MUZEA
Pamětní mince 200 Kč 2018 II
Druhou pamětní stříbrnou mincí nominální hodnoty 200 Kč roku 2018 je mince ke 200. výročí založení Národního muzea, kterou vydala Česká národní banka 5. září 2018 na základě vyhlášky č. 146/2018 Sb. Netradičně nebyl emisní den stanoven na dobu předcházející samotnému výročí, které v tomto případě připadá na 15. dubna 2018, ale na přání Národního muzea až na dobu předcházející částečnému zpřístupnění Historické budovy po její rekonstrukci, které se uskutečnilo 28. října 2018.
Národní muzeum je nejvýznamnější česká muzejní instituce s největším sbírkovým fondem, ale také významná vědecko-výzkumná instituce v oborech několika přírodních a společenských věd. Za založení Národního muzea je považován 15. duben 1818, kdy bylo zveřejněno provolání „Vlasteneckým přátelům věd“ na slavnostním shromáždění představitelů tzv. zemskovlastenecké šlechty v sídle Zemského úřadu v Praze
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2018.
Ze světa kovových známek (2) Platidla internačních táborů
Platidla s platností zřetelně ohraničenou plotem z ostnatého drátu nebo vysokou zdí prorostlou palebnými posty, to jsou táborová platidla – platební prostředky moderní společnosti.
Převážná většina těchto platidel vznikla ve XX. století1, kdy četné válečné konflikty, počínajíce búrskou válkou (1899–1902), byly příznivou dobou pro vznik a široké rozšíření platidel zejména zajateckých táborů, které pro internované nepřátelské vojáky tiskly či razily obě bojující strany2. Totalitní režimy XX. století zavedly v koncentračních a pracovních táborech a věznicích speciální platidla i v mírových dobách3, zvláštní platidla s označením Quittung (potvrzenka) obíhala v Němci zřízených židovských ghetech druhé světové války.
Většina táborových platidel – poukázky a potvrzenky, patří do oblasti notafilie. Mince a kovové známky byly ve válečných dobách raženy pro nedostatek kvalitních barevných kovů ponejvíce ze zinku, železa a hliníku4, a tak vzhledově připomínají soudobá nouzová platidla. Táborová platidla však nebyla vydána pro nedostatek oběživa v době krize peněžního systému a nejsou tudíž nouzovými platidly, s nimiž byla v minulosti často i na základě vnější podoby v numismatické literatuře spojována a zaměňována. Měla většinou charakter peněžních pracovních známek5, které byly popsány v M+B 1/2011. Jejich nominální hodnota zněla na domácí měnu, nemusela ale být striktně závislá na jejím kurzu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2011
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
