NÁMĚTOVÁ NOTAFILIE (3) Diktátoři na bankovkách
Jedním z nejčastějších námětů, s kterým se setkáváme na papírových platidlech, jsou politici.
Při výběru osobností se centrální bankéři vždy snaží, aby vyobrazená osobnost byla pro zemi a její občany nejen významná, ale měla být i určitým vzorem. Dobrými příkladem je například prezident Tomáš Garrigue Masaryk či královna Alžběta II. Na opačné straně spektra pak nalezneme ty nejhrůznější diktátory, na které se zaměříme v dnešním díle.
Idi Amin
Jedním z nejbrutálnějších afrických diktátorů je bezesporu Idi Amin. Amin pocházel z kmene Kakwa žijící na severu Ugandy. Po základní škole vstoupil roku 1946 do jednotek královských střelců, kde zprvu sloužil jako kuchař. Díky fyzické síle a vytrvalosti, stejně tak jako krutosti, se postupně propracoval do vyšších hodností. Jako mladý důstojník se účastnil po boku skotských jednotek bojů v Keni a Somálsku, kde se projevila jeho brutalita a sadistické sklony. Po vyhlášení nezávislosti Ugandy zůstal v armádě a vstoupil ve spojenectví s ministerským předsedou Obotem, který roku 1965 provedl vojenský převrat. Po nástupu Obota k moci získal Amin post vrchního velitele vojsk a letectva. Z nově nabyté funkce posiloval svou mocenskou pozici, díky čemuž upadl v nemilost prezidenta a v podezření z rozkrádání státního majetku.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2016.
JERUZALÉMSKÁ PANORAMATA
Série zlatých a stříbrných medailí
Hlavní město dnešního Izraele Jeruzalém – Jerušalajim bylo již před více než třemi tisíci lety hlavním městem sjednoceného Izraelského království za panování králů Davida (asi 1004–965 př. n. l.) a jeho syna Šalomouna (asi 965–933 př. n. l.). Šalomoun zde vybudoval Chrám, čímž se stal Jeruzalém také náboženským střediskem židovského národa.
Po Šalomounově smrti se jednotné království rozpadlo na severní Izrael a jižní Judsko. Poté, až do roku 586 př. n. l. byl Jeruzalém hlavním městem Judského království, kdy jej zpustošila vojska babylónského krále Nebúkadnesara II., která zbořila také pr vní jeruzalémský Chrám. Obyvatelstvo Jeruzaléma bylo odvedeno do babylónského zajetí a město zůstalo v rozvalinách. Po vítězství Peršanů nad Babylóňany povoluje roku 538 př. n. l. perský král Kýros II. návrat židovským v yhnancům do jejich historické vlasti, do Judska a do Jeruzaléma, kde je zahájena stavba druhého Chrámu, jenž je roku 515 před n. l. zasvěcen. Jeruzalém byl po celou dobu perské nadvlády hlavním městem perské autonomní provincie Jehud–Judska. Podobně tomu bylo za panování Alexandra Makedonského, který zemi ovládl roku 332 př. n. l. a za jeho nástupců z dynastie Ptolemaiovců a Seleukovců ve 3. a 2. století př. n. l.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2019.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
