Mistr Jan Hus
10 000 Kč 2015
Nejznámější český reformátor, kazatel, teolog a rektor pražské univerzity, mistr Jan Hus, zasvětil svůj život snaze o reformu katolické církve. Jeho kritika tehdejších církevních praktik se však setkala s nevolí a 6. července 1415 byl jako kacíř upálen v Kostnici.
Česká národní banka v yhlásila v lednu 2014 soutěž na mimořádnou 10 000 Kč minci k 600. výročí upálení mistra Jana Husa. Soutěže se zúčastnilo 31 výtvarníků, kteří předložili celkem 65 sádrových modelů. Vyhodnocení soutěže uskutečnila dne 11. března 2014 Komise pro posuzování návrhů na české peníze. Přítomni byli také dva odborní poradci, ThDr. Jiří Vaníček z Církve československé husitské a prof. PhDr. Marie Bláhová, CSc. z Filosofické fakulty University Karlovy. „Mistr Jan Hus je bezpochyby jednou z našich nejvýznamnějších historických postav. Jeho mučednická smrt reformní snahy v Čechách nejenom že nezastavila, ale dokonce přispěla k jejich zesílení. Vysoká nominální hodnota mince jen podtrhuje mimořádnost této události nejen pro historii naší země,“ uvedl guvernér Miroslav Singer.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2015.
Liberecké poukázky
Nouzová platidla v Sudetech
S koncem druhé světové války se v německém oběhu setkáváme s množstvím zatímních papírových platidel. Nejznámější jsou dnes bankovky po 20 RM vydané v dubnu 1945 Sächsische Staatsbank nebo tzv. Linecké poukázky 10, 50 a 100 RM pro filiálky Reichsbank v Linci, Salcburku a Štýrském Hradci. Příprava podobných platidel se však nevyhnula ani našemu území, kdy by pro oblast Sudet a dolního Slezska byly vydány tzv. liberecké, nebo někdy též Schörnerovy poukázky.
Po přijetí mnichovského diktátu v říjnu 1938 bylo Československo nuceno předat značnou část pohraničí ve prospěch Německa, Polska a Maďarska. Území podstoupené Německu bylo poté převážně začleněno do nově vzniklé Říšské župy Sudety (Reichsgau Sudetenland), která se jak známo, táhla od Českého lesa až po Slezsko na východě. Vzhledem k této geografické poloze byla rozdělena do tří vládních obvodů – Cheb se sídlem v Karlových Varech, Ústí nad Labem a Opavu, které se dále skládaly z venkovských a městských okresů. V čele každého obvodu stál vládní prezident, který podléhal úřadu říšského místodržitele, jehož post zastával až do konce války Konrad Henlein, který současně vykonával i funkci župního vedoucího NSDAP
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2015.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
