ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (45)
Známky Žatce III – Žatecké zajímavosti
Předmětem předchozí části pojednání o žateckých účelových známkách byly známky hostinců, jejichž výrobní původ byl převážně v ražebně rodiny Lässigů. Některá pohostinství však užívala známky, jejichž zhotovitelé nejsou v současnosti známí. Zastavme se nyní u nich a také u dalších žateckých účelových ražeb.
Hotel Nachtigall1 (obr. A) byl zřízený v 80. letech z hostince Zur Nachtigall založeného v třetím kvartálu 19. století a pojmenovaného podle jeho zřizovatele Franze Nachtigalla. Jsou známé hotelové známky s čísly 84 a 12 (obr. 45–46), jejichž v ýznam však za současného stavu bádání nelze kategoricky interpretovat. Za použití identického lícního razidla byla zhotovená ještě hotelová známka na sklenici piva s opisem GUT FÜR EIN GLAS BIER bez zlomku 1/2 udávajícím objem piva (obr. 47), jaký byl na známkách popsaných v minulém pokračování. Nájemcem výše zmíněného hotelu byl v letech 1903–1904 Wenzl Thumerer. Kromě jeho čtyř známek na pivo, uveřejněných v předchozím díle, jsou známé také čtvercové známky s čísly 16 a 20, jejichž smysl rovněž nelze jednoznačně určit (obr. 48).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2018.
Nobelova cena Medaile pro největší mozky světa
Rok před smrtí sepsal vynálezce dynamitu Alfred Nobel závěť, v níž pověřil švédskou
Akademii věd, ať na jeho počest udílí ceny nejvýznačnějším vědcům, umělcům
a mírotvorcům.
I letos v prosinci laureáti převezmou kromě finanční odměny
z Nobelova fondu také zlaté medaile s podobiznou Alfreda Nobela. Jak vznikají
medaile pro největší „mozky“ lidstva?
Když svobodný a bezdětný průmyslník Alfred Nobel v roce 1895 potřetí přepisoval svou závěť, možná ho tak trochu pálilo svědomí. Měl za sebou úspěšnou dráhu vynálezce a dařilo
se mu i jako obchodníkovi, který díky svým patentům vydělal jmění. Bohužel právě jeho nejslavnější vynález – dynamit – stál miliony lidí život. Mezi oběťmi Nobelových pokusů
byl dokonce i jeho mladší bratr, který nepřežil jeden nečekaný výbuch při bratrových prvních experimentech s novou třaskavinou. Odhodlaného chemika ale ani rodinná tragedie
v dalších pokusech nezastavila, a tak si v roce 1867 nechal patentovat svůj zásadní vynález.
Nobel dynamit údajně zamýšlel jako důlní třaskavinu, jenže vynálezu se rychle chytil zbrojařský průmysl a výbušnina, kterou začaly chrlit desítky Nobelových továren po
celé Evropě, se stala součástí nových zbraní. Geniálního vynálezce pak začali mnozí vnímat především jako obchodníka, který vydělává na zabíjení lidí. A takový odkaz si slavný inovátor nepřál.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2012
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
