Opisy mincí grošového období Online nástroj pro tvorbu
V posledních letech můžeme být svědky zvýšeného zájmu o mince grošového období a to nejen z pohledu sběratelského, ale také badatelského
, což byl důvod vzniku první virtuální pobočky České numismatické společnosti – Pražské groše, hrdě nesoucí ve svém názvu hlavní nominál tohoto období. Také v periodikách se můžeme častěji setkat s články zaobírajícími se tímto obdobím. Příkladem může být nedávné číslo časopisu Folia Numismatica 27/1 zaměřené pouze na mince grošového období.
Pobočka Pražské groše se rozhodla nabídnout veřejnosti jednoduchou aplikaci, díky níž je možno vytvořit opisové varianty větších i menších nominálů grošového období. V současnosti stránka cnspg. cz/fonty nabízí možnost vytvořit opisy mincí Václava II., Jana I. Lucemburského, Karla IV., Václava IV. a Ferdinanda I. Habsburského, které jsou zpracovány dle stávajících typologií – J. Smolík Pražské groše a jejich díly, K. Castelin O chronologii pražských grošů Jana Lucemburského, V. Pinta KAROLUS PRIMUS Nejnovější typologický a chronologický rozbor pražských grošů Karla IV., J. Hána Pražské groše Václava IV. z let 1378-1419, J. Hásková Příspěvek k typologii, váze a jakosti pražských grošů krále Jiřího z Poděbrad, J. Chvojka Pražské groše Ferdinanda I. a R. Veselý Bílé peníze Ferdinanda I. (1526–1564). Na fontech Vladislava II. Jagellonského a Ludvíka I. Jagellonského se v současnosti pracuje a v brzké době se také objeví na výše uvedených stránkách.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.
KRIZE OBĚŽIVA V ANGLII NA KONCI 17. STOLETÍ (2) Newton a padělatelé
Když Isaac Newton obdržel dopis o svém jmenování v královské mincovně, považoval to za příležitost jak se dostat do Londýna.
Z původně formálního místa se ale stala posedlost a z proslulého vědce se stal správce mincovny, který úspěšně zorganizoval přeražbu všech stříbrných mincí Anglie a stal se postrachem londýnských padělatelů.
Správce mincovny Isaac Newton byl v roce 1795 vědeckou celebritou, jejíž díla byla uznávaná po celé Evropě. Newton měl za sebou osobní krizi a byl rozhodnut se za každou cenu dostat z univerzity v Cambridge, kde se nudil. Jeho známí a přátelé po několik let oslovovali své patrony, aby slavnému vědci obstarali místo s odpovídajícím příjmem. V září roku 1795 přišla z Londýna zvláštní žádost: Mohl by se nejchytřejší muž Anglie Isaac Newton věnovat záležitosti národního významu a poradit, co má Anglie dělat s nedostatkem stříbrného oběživa? Newton se tímto problémem začal intenzivně zabývat a nakonec navrhl stažení všech stříbrných mincí z oběhu a jejich celkovou přeražbu tak, aby se nové mince nedaly okrajovat. Nové mince měly mít cenu kovu odpovídající nominálu, aby nedocházelo k jejich exportu. Newton zároveň doporučil změnit poměr ceny zlata a stříbra. Jeho návrh nakonec uspěl pouze částečně. 17. ledna 1696 bylo sice rozhodnuto o stažení všech mincí, ale nové ražby měly mít stejnou hmotnost.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2017.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
